Pedagogické zanedbávání ... Pedagogické zanedbávání dětí a dospívajících: příčiny, diagnóza a korekce

Pedagogické zanedbávání je vážnéproblém, který je spojen s určitými odchylkami v psychologickém vývoji dětí. Projevují se jako obtíže s adaptací ve společnosti i v komunikaci s ostatními. Tato odchylka by však neměla být považována za konečnou diagnózu, protože je zcela přístupná korekci.

Definice pojmu

Pedagogické zanedbávání je pojemznamená stav dítěte charakterizovaný zpožděním ve vývoji, doprovázeným obtížemi v adaptaci ve společnosti a agresivními záchvaty. Děti s tímto postižením jsou často označovány jako „obtížné“ nebo „obtížné“.

Druhy pedagogického zanedbávání

Pedagogické zanedbávání je problém související s chováním dítěte a jeho adaptací ve společnosti. Lze rozlišit následující typy:

• morální - nedostatek představ o normách chování a morálních hodnotách přijímaných ve společnosti;
• intelektuální - nezájem o učení a neochota rozvíjet se;
• estetický - nedostatek pojetí krásy a rozmazání okrajů krásných a ošklivých;
• lékařské - neznalost základních hygienických pravidel nebo jejich úplné ignorování;
• práce - pohrdání prací a neochota podílet se na společensky užitečné práci.

Je třeba poznamenat, že výše uvedené typy pedagogického zanedbávání se mohou vyskytovat jednotlivě i souhrnně.

Důvody pedagogického zanedbávání

Určité problémy spojené s výchovou dětí nevznikají od nuly. Jako důvody pedagogického zanedbávání tedy mohou sloužit následující faktory:

• lhostejnost ze strany rodičů i jiných osob, které zastupují autoritu nad dítětem;
• pravidelná nepodložená kritika chování;
• neustálé konflikty a skandály v rodině, o kterých svědčí dítě;
• manická péče rodičů, která se vyvine v úplnou kontrolu nad všemi oblastmi života dítěte;
• fyzické násilí a nedostatek vzájemného respektu mezi členy rodiny;
• negramotná práce učitelů, kteří považují za přijatelné ponížit nebo odsoudit dítě za přítomnosti vrstevníků;
• neschopnost navázat kontakty s přáteli, stejně jako urážky a výsměch z jejich strany.

Je třeba poznamenat, že je to s vnějšími faktoryje spojeno sociální zanedbávání. Pedagogické zanedbávání dětí souvisí pouze s jejich osobními vlastnostmi. Obecně jde o chybu rodičů a vzdělávacích institucí.

Hlavní projevy pedagogického zanedbávání

Sociální a pedagogické zanedbávání má nepochybně své vlastní projevy. Mohou mít následující povahu:

• Problémy a potíže s učenímcož se může projevit špatným studijním výkonem a pomalou asimilací informací. Může to být způsobeno nedostatečně rozvinutými každodenními dovednostmi, které lze promítnout do vzdělávacího procesu.
• Nedostatečný rozvoj těchto duševníchprocesy, jako je memorování, představivost, myšlení, stejně jako některé vlastnosti vlastní každé sociální osobnosti. Naopak se zhoršují takové vlastnosti, jako je sebeúcta a konflikt. Nálada podléhá častým změnám.
• Zkreslený přístup dítěte k sobě i k ostatním. Výsledkem je, že komunikace a komunikace se stávají obtížnými, což zanechává stopy na chování.

Stupně pedagogického zanedbávání

Pedagogické zanedbávání je druh odchylky, kterou lze vyjádřit do té či oné míry. Intenzita projevu tedy může být následující:

• Mírný (latentní) stupeň je charakterizován slabýmdynamika, a proto je poměrně obtížné problém identifikovat. Zanedbání lze často zaměnit za rozmary a odchylky chování, které jsou pro daný věk zcela přirozené. Diagnózu problému komplikuje také skutečnost, že vnější projevy nemusí být trvalé, ale mají epizodickou povahu. Nejčastěji se dítě cítí v rodině celkem dobře, ale nemůže se ve společnosti přizpůsobit (nebo naopak).
• Počáteční stupeň je charakterizován prohlubováním odchylek. Postupem času se stávají viditelnějšími a snáze diagnostikovatelnými.
• Výrazný stupeň pedagogického zanedbávánícharakterizována převahou kvalitativních charakteristik nad kvantitativními. Pozitivní vlastnosti se prakticky neobjeví, pokud v předchozích fázích vývoje nenalezly podporu a vyztužení. V této fázi je zřejmé, že dítě nemůže být nezávislým subjektem a činit záměrná rozhodnutí.

Principy diagnostiky pedagogického zanedbávání

Aby bylo možné rychle a efektivně vyřešit problém, musí být včas identifikován a důkladně prostudován. Diagnóza pedagogického zanedbávání se tedy provádí na základě následujících zásad:

• studium jednotlivých charakteristik by mělo být prováděno v nerozlučné souvislosti s řadou vnějších faktorů;
• závěry by měly být objektivní a neměly by vycházet z osobních postojů k dítěti nebo jeho rodinným příslušníkům;
• osobnost by měla být studována nejen v tomto konkrétním okamžiku, ale také zpětně, s možností tvorby předpovědí pro budoucí vývoj;
• stojí za to zvážit nejen povrchní projevy odchylky, ale věnovat co největší pozornost hledání důvodů, které vedly k tomu či onomu stavu věcí;
• za jeden z nejdůležitějších principů lze považovat tzv. pedagogický optimismus, který spočívá v náladě k pozitivnímu řešení problému bez ohledu na stupeň jeho složitosti;
• profesionalita výzkumného pracovníka by měla spočívat v hlubokých znalostech v oblasti psychologie, sociologie a pedagogiky;
• pro vyřešení problému je důležité pracovat s dítětem nejen obecným směrem, ale také podle zásady jeho účelnosti s přihlédnutím k jeho touhám a zájmům.

Oprava pedagogického zanedbávání

Jakékoli odchylky ve vývoji dítěte vyžadujíokamžitý zásah a nápravná opatření. Před přijetím jakýchkoli opatření stojí za to určit důvody, které vedly k výskytu odchylky. Přímou opravu lze provést na základě následujících metod:

• obecný pedagogický vliv, který spočívá v nápravě výrazných vad chování a charakteru (obavy, plachost, nadměrné vzrušení a další odchylky);
• aplikace konkrétních pedagogických metod,které pomáhají eliminovat vnější projevy odchylky (například nervové tiky), problémy s učením a vývojem (špatná asimilace materiálu, nedostatečný počet dovedností atd.), jakož i nedostatky postavy);
• korekce chování a vnímání světa přitahováním dítěte k aktivní práci;
• odstranění problému převedením do jiného týmu nebo provedením reorganizačních a vzdělávacích prací ve stávajícím;
• používání psychoterapeutických technik založených na sugesci, přesvědčování, hypnóze a psychoanalýze.

Hlavní směry pedagogické práce

Pedagogické zanedbávání dětí by nemělobýt ignorován. Při prvních známkách odchylek stojí za to přijmout opatření k jejich odstranění. Pokud jde o učitele, měli by pracovat v následujících oblastech:

• předcházení možným trestným činům;
• náprava morálních pokynů;
• neustálé osobní kontakty ve formě rozhovorů, školení, sporů atd .;
• umělé modelování situací, které mají vzdělávací funkci;
• aktivní interakce s rodiči a dalšími členy rodiny;
• přitahování pozornosti veřejných organizací k problémovým dětem;
• přilákání dětí a dospívajících, u nichž byla diagnostikována pedagogická nedbalost, do tříd v mimoškolních vzdělávacích institucích.

Preventivní opatření

Stejně jako u vážné nemoci,je mnohem snazší zabránit deviantnímu chování dítěte, než se později vypořádat s nepříjemnými následky. Prevence pedagogického zanedbávání by měla být prováděna v souladu s následujícími zásadami:

• s přihlédnutím k osobním charakteristikám charakteru dítěte a jeho prostředí;
• zdůrazňování pozitivních stránek psychiky a spoléhání se na ně;
• úzká interakce psychologie a pedagogiky.

Metody prevence pedagogického zanedbávání lze rozdělit do čtyř hlavních skupin:

• zaměřené na stimulaci kognitivní činnosti (učení hravou formou, systém motivace a odměn, umělá simulace situací);
• zaměřené na organizaci kolektivního života (nácvik práce, hry a kognitivních činností ve skupině, zavedení soutěžního prvku);
• zaměřené na přímou interakci s dítětem (komunikace a analýza, prezentace požadavků, konstruktivní kritika, vytváření atmosféry vzájemného respektu a důvěry);
• zaměřené na stimulaci činnosti (požadavky, požadavky nebo návrhy, aktivity založené na pozitivním příkladu, rozvoj pocitů lásky, soucitu, studu atd.).

Závěry

Pedagogické zanedbávání je vážnéproblém, který může mnohem více ztěžovat život dítěte. Rodiče a pedagogové bohužel ne vždy této situaci věnují náležitou pozornost, protože věří, že dítě v průběhu času „vyroste“. Ve většině případů se však problém postupem času jen zhoršuje. Bohužel, pokud nebudou přijata vhodná opatření včas, může ze sociálně nebezpečného člověka vyrůst pedagogicky zanedbávané dítě nebo dospívající. S věkem je obtížnější napravit odchylky chování a psychologické odchylky.