Zdá se, že to není nijak zvlášť nutnévysvětlete, že z latinského jazyka bylo od starověku vypůjčeno obrovské množství takzvaných úlovkových frází a výrazů folklóru mnoha národů světa. Mnoho z nás dnes těmto frázím ani nevěnuje pozornost, považují je za něco známého a zcela obyčejného. Ale v podstatě mají velmi starý původ. Uvažujme o nejslavnějších výrazech v latině, které se staly takřka klasikou.
Latina a původ jazyka
Latina jako taková podle původu odkazujeindoevropská jazyková rodina kurzívy a podskupina latinsko-Faliscan jazyků. Období vzniku tohoto jazyka lze nazvat intervalem několika století před narozením Krista. Zpočátku se předpokládá, že k nim mluvili národy, často nazývané latinsky. Ale toto je takříkajíc obecný podmíněný koncept. Mezi nimi nejznámější byli Římané.
Římská říše
Latina dosáhla svého vrcholu v římské říši, někde v 1. století před naším letopočtem, za vlády Augusta. Mnoho historiků nazývá toto období „zlatým věkem“ latiny.
Není divu, že tomu tak bylo právě v tuto chvílivýrazy v latině, které se dodnes používají. Krásné fráze v latině se poté používaly velmi široce a jazyk existoval jako oficiálně přijatý na státní úrovni až do pádu Západořímské říše a jejího úplného zničení. Ačkoli je oficiálně samotný jazyk považován za mrtvý, s tím lze nesouhlasit, ale o tom později.
Okřídlené výrazy v latině ve starověku
Jakkoli to zní divně, Římská říšedal světu mnohem větší počet slavných frází, přísloví a výroků než stejné starověké Řecko s mýty a legendami. Faktem je, že téměř jakýkoli latinský výraz té doby má jakoby skrytý filosofický význam, který člověka nutí hovořit nejen o vysokém, ale takřka i sestoupit na Zemi. Řecké mýty naopak vypadají velmi báječně a nemají prakticky nic společného se skutečným světem.
Pokud někomu položíte otázku, co vínejslavnější latinský výraz, který k nám přišel ze starověkého Říma, je velmi pravděpodobné, že odpoví: „Přišel jsem, viděl jsem, dobyl jsem“ (Veni, vidi, vici) nebo „Rozděl nebo panuj“ (Divide et impera) “. Tyto výroky patří velkému Caesarovi, stejně jako jeho umírající fráze: „Brute, ty taky ...“.
Vztah latiny s jinými jazyky
V dnešní době často najdete výrazy vLatina s překladem. Interpretace překladu je však pro mnohé jednoduše šokující. Faktem je, že mnozí jednoduše nepředpokládají, že známá fráze je interpretací latinských konceptů. To je způsobeno skutečností, že běžné fráze o úlovcích byly přítomny nejen v latině. Velmi mnoho z nich se tak stalo po vstupu do každodenního života v latině.
Pravděpodobně mnoho lidí zná frázi „Přítel je znám vproblém “, obvykle se vyskytuje v jakémkoli jazyce, v jakémkoli folklóru nebo v jakémkoli národě. Ve skutečnosti to ale lze připsat konceptu toho, čemu dnes říkáme „výrazy v latině s překladem“, protože původně takový úsudek, možná dokonce vypůjčený z jiné kultury, vyjádřili římští filozofové.
Velcí filozofové a myslitelé
Římští (a obecně všichni) filozofové a myslitelé -toto je samostatná kategorie, která dala světu tolik frází, že teď se hlava jen točí z hlubokých myšlenek vložených do toho či onoho výrazu v latině.
Ale co mohu říci, mnoho myslitelů své doby,protože byli dokonce jiné národnosti, vyjádřili svá fráze v latině. Přinejmenším Descartes se svým filozofickým výrokem „Myslím, pak jsem“ (Cogito, ergo sum).
Z Říma přišla fráze „Vím, že nic nevím“ (Scio me nihil scire), která se připisuje Sokratovi.
Filozoficky velmi zajímavévzhled a mnoho výroků starorímského básníka Quintuse Horace Flaccusa. Velmi často používal krásné výrazy v latině (více o lásce), které měly jemný a jemný filozofický význam, například frázi „Nemilujte to, co chcete milovat, ale co můžete, co máte.“ Je mu také připisována fráze „Využijte den“ nebo „Využijte okamžik“ (Carpe diem) a také známé rčení „Měření by mělo být ve všem“.
Latina v literatuře
Pokud jde o literární muže (spisovatele, básníky nebodramatici), neobcházeli latinu a ve svých dílech často používali nejen původní fráze, ale i výrazy v latině s přepisem.
Připomeňme alespoň báseň ukrajinské poetky Lesy Ukrajiny „Contra sing spero“ („Doufám, že bez naděje“). Ve skutečnosti se však jedná o latinskou frázi „Contra spem spero“ se stejným významem.
Můžete si také vybavit báseň od A.Blok, ve kterém používá výraz „Pravda ve víně“ („In vino veritas“). Ale to je Plinyho fráze. Mimochodem, její potomci, abych tak řekl, přestali přemýšlet a ukázalo se: „In vino veritas, ergo bibamus!“ („Pravda je ve víně, proto se napijme!“). A existuje mnoho takových příkladů.
Okřídlené výrazy v latině v moderním světě
Mnohých obecně překvapí, že i dnes používáme známé fráze, aniž bychom opravdu mysleli na jejich původ. V každém případě jde většinou o výrazy v latině s překladem.
Podívejme se, co pro nás zbylo z latinydědictví. Samozřejmě, mnoho krásných výrazů v latině je v moderním světě velmi populárních, ale nejrozšířenější jsou filozofické fráze. Kdo nezná tak známé výrazy jako „Ticho je znamením souhlasu“, „Velkou věcí je láska“, „Skrz trny ke hvězdám“, „Nehádají se o vkusu“, „Vyrobit slona mouchy "," Bez ohně není kouř "(v originále" Kde je kouř, tam je oheň přímo ")," Pokud chcete mír - připravte se na válku "," Žena je vždy proměnlivá a nestabilní "," Každý je kovářem svého vlastního štěstí (osudu) "," Neznalost zákona nezbavuje odpovědnosti "," Ach, časy! " Och, způsoby! "," O mrtvých - buď dobré, nebo nic "," S ohněm a železem (meč) "," Platón je můj přítel, ale pravda je dražší "," Osud pomáhá odvážným (štěstí) " („Statečný doprovází (sponzoruje) štěstí“), „Marnost marností, všechno je marnost“, „Chléb a cirkusy“, „Člověk je vlk člověku“, „Jazyk je tvůj nepřítel“ (v originále „Jazyk je nepřítel lidí a přítel ďábla a žen “),„ Kdo je varován, je předkloněn “atd.? Ale možná nejposvátnější fráze je „Memento mori“ („Žít, pamatovat na smrt“).
Jak vidíte z výše uvedených příkladů, to všeslavné výrazy v latině, přeložené do různých jazyků světa a někdy interpretované svým vlastním způsobem. Ano ano! To je přesně to, co jsme zdědili po našich předcích.
Na druhou stranu (a to je přirozené)okřídlené fráze lze také najít výrazy, které přišly do latiny z jiných kultur. Nejčastěji se jedná o východní moudrost. V některých ohledech se dokonce podobá filozofickému uvažování, které kdysi velmi dlouho vyjadřovali myslitelé římské říše. A v tom není nic překvapivého, protože téměř všechny kultury národů Země jsou vzájemně propojeny do té či oné míry.
Závěr
Shrneme-li určitý výsledek, můžete vidět všehistorie vývoje latinského jazyka, kultury a společnosti dala světu tolik chytlavých frází a výrazů, že si člověk nedobrovolně připomene slova kapitána Blood z románu Raphaela Sabatiniho: „Upřímně, staří Římané byli chytří lidé.“ Pokud si někdo nepamatuje nebo neví, před tím pronesl svůj oblíbený výraz v latině „Audaces fortuna juvat“ („Osud pomáhá odvážným“).
A všichni, kdo tvrdí, že latina se mýlí, nemají pravdu.mrtvý jazyk. Kromě toho, že se nyní používá v medicíně, stojí za zmínku, že křesťanství na to také nezapomíná. Například latina je dnes úředním jazykem Svatého stolce, Vatikánu a Maltského řádu.
Zjevně a tam v každodenní komunikacivelmi často můžete slyšet fráze, které se tak říkají, přizpůsobené Písmu svatému nebo vyjádřené některými teology, což ve stejném středověku nebylo raritou.
Proto nejen latina samotná, ale také mnoho lidí, kteří se podíleli na jejím rozvoji a prosperitě, se těší velké lásce a úctě mezi vděčnými potomky.
Někdy to dokonce jde tak daleko, že někteří lidé používají tetování s latinskými křídly!
Najdete však mnoho frází a výrazů,se stal okřídleným, ale ani jeden zdroj, dokonce ani na webu, nemůže poskytnout úplný seznam. V nejlepším případě najdete nejznámější nebo nejběžnější fráze. A kolik zůstává neznámého a neznámého, skrytého za závojem historie ...
