Účast státního zástupce v občanskoprávním řízeníposkytované procesními právními předpisy a dalšími zákony federálního významu. Uvedený úředník se může v jakékoli fázi obrátit na soud nebo zahájit řízení. K účasti státního zástupce v občanskoprávním řízení dochází, pokud tato okolnost vyžaduje ochranu občanských práv. Pravomoci tohoto úředníka jsou zakotveny v příslušných právních předpisech.
Účast státního zástupce v občanskoprávním řízenístanoví právo určené osoby podat u soudu návrh týkající se požadavku ochrany zájmů, práv, svobod země, osob neurčeného kruhu, občanů, subjektů, obecních útvarů. Žádost o ochranu práv, svobod a zájmů občana lze podat, pokud se občan sám nemůže obrátit na soud ze zdravotních důvodů, pracovní neschopnosti, věku a jiných platných důvodů.
Účast státního zástupce v občanskoprávním řízeníupravuje vydávání stanovisek k opětovnému nástupu do práce, náhradě škody způsobené na zdraví nebo životě, vystěhování, jakož i v dalších případech stanovených zákonem. Nepřítomnost úředníka informovaného o místě a čase řízení se nepovažuje za překážku řízení.
Podle ustanovení nového občanského soudního řádu, státní zástupceprávo účastnit se projednávání případů pro vydávání stanovisek je přiznáno pouze v menších případech, které jsou zakotveny v zákoníku a federálních zákonech. Současně dříve zákon umožňoval úředníkovi zahájit jakékoli řízení v jakékoli fázi. Stávající normy rovněž vylučují možnost zapojení prokurátora do posuzování případů z iniciativy soudů. Je třeba poznamenat, že toto bylo dříve použito v případě, kdy případ představoval určitou složitost nebo naléhavost. Ze stávajícího zákona je rovněž vyloučeno právo prokurátora účastnit se případu z vlastního podnětu. To platí zejména pro případy, kdy se občané sami obrátí na konkrétního úředníka v průběhu již zahájeného případu, ale zároveň nedůvěřují určitému soudu, aby jejich případ zvážil.
Hlavními formami účasti státního zástupce v občanskoprávním řízení jsou tedy vstup do řízení v případech stanovených zákonem a zahájení řízení.
Zahájení řízení se provádí:
1. Podáním žaloby v prvním stupni.
2. Podání druhé instanci.
3. Předložení podání k revizi soudních rozhodnutí a rozhodnutí, která vstoupila v platnost. V takovém případě se žádost podává orgánu dozoru.
Při zahájení řízení podá prokurátor žalobuv souladu s obecnými požadavky stanovenými zákonem. Úředník má zároveň veškerá práva a jsou mu svěřeny všechny povinnosti žalobce zakotvené v Kodexu. Výjimkou je právo uzavřít mírové dohody a povinnost uhradit náklady na právní zastoupení.
Mezi povinnosti státního zástupce patří dodržování příkazuodvolání k soudu stanovenému zákonem. Úředník je rovněž povinen reagovat na chyby soudu. Proti nepřiměřeným a nezákonným rozhodnutím (rozsudkům) v posuzovaných případech je možné se odvolat vhodným způsobem. Kasační podání žalobce se podává proti rozhodnutím, která nevstoupila v platnost. Toto ustanovení se vztahuje na rozhodnutí všech soudů, s výjimkou soudců a státních zástupců. Proti rozhodnutí soudního soudu je možné se odvolat v rámci odvolání, proti kterému se podává odvolání. Pokud dojde ke zmeškání stanovené lhůty pro podání protestu z dobrého důvodu, má úředník právo obrátit se na orgán, který vydal rozhodnutí nebo rozhodnutí, s návrhem na obnovení lhůty s uvedením důvodu opomenutí.
