Osoba, která utrpěla hmotnou škodupostava ze spáchaného trestného činu, má právo podat občanskoprávní žalobu. V trestním řízení se nároky stěžovatele posuzují společně s hlavní věcí.
Náhrada škody způsobené na majetku(odstranění následků trestného činu) má mimořádný význam. Civilní žaloba v trestním řízení přispívá nejen ke stabilizaci a posílení systému public relations. Je možné dosáhnout preventivního účinku na občany náchylné k trestným činům.
V rámci posuzovaného tématu je žaloba -jedná se o jednu z technik, jak uvést majetkové poměry do stavu, ve kterém se nacházely před spácháním trestného činu. Jinými slovy, oprávněná osoba nebo poškozený tímto způsobem uplatňuje nároky na náhradu hmotné škody způsobené protiprávním jednáním. Civilní žaloba v trestním řízení je odvolání k přímému porušovateli nebo jiným osobám stanoveným zákonem (správci, rodiče a další) prostřednictvím vyšetřovacích a soudních orgánů.
Právní požadavky v rámci posuzovaného soudního řízení jsou ty, které vycházejí ze zvláštních okolností - obecných nebo zvláštních prostor.
Obecné důvody by měly být považovány za kriminální původ škody, jakož i za materiální povahu škody. Mezi speciální předpoklady patří procesní a hmotněprávní důvody.
Poslední kategorie zahrnuje vinu, čin, škodu a také příčinnou souvislost mezi škodou a skutkem. Procesní a právní důvody jsou zakotveny v příslušných legislativních normách.
Speciální a obecné předpoklady založené nakteré občanský žalobce uplatňuje v trestním řízení, jsou právními pokyny pro orgány činné v trestním řízení. Všechny tyto důvody jsou bez výjimky povinné a důležité. Zjištění jejich přítomnosti v procesu předběžného, soudního vyšetřování nebo vyšetřování navíc předurčuje typy řešení nároků ve věci samé.
Obdržel civilní žalobu v trestním řízení (v roce 2006)srovnání s jinými metodami ochrany majetkových zájmů) je poměrně rozšířený. Důvodem je především poměrně široká škála použití této metody.
Probíhá posuzování občanskoprávního nárokusoučasně s trestním případem. V takovém případě nelze deklarovat a posuzovat nároky, které nemají hmotnou (majetkovou) povahu, společně s uvedeným případem. Mezi takové nároky patří zejména požadavky na zbavení rodičovských práv obviněného, uznání jeho omezené způsobilosti k právním úkonům, prohlášení o výživném a další. Tyto požadavky jsou posuzovány v rámci občanskoprávního řízení, odděleně od trestních.
Společné posuzování majetkových nárokůzejména z důvodu stanovení výše škody. V některých případech není možné bez zjištění výše škody vyřešit hlavní otázku trestního řízení. V souladu s některými kategoriemi (například případy zpronevěry) má tedy stanovení výše škody významný dopad na posouzení okolností, které zhoršují nebo snižují odpovědnost, a v některých případech dokonce na absenci nebo přítomnost corpus delicti. V těchto situacích je stanovení výše újmy nedílnou součástí trestního řízení. Podle ustanovení zákona jsou povaha a rozsah škody a další prokázané okolnosti vybaveny skutečným obsahem v souladu s konkrétním trestným činem.
