Jakákoli opozice vůči pozicím, zájmům, názorům se nazývá konfrontace.
Konzultace s psychologem není jen „přiznáním“
Osoba přijde ke specialistovi s konkrétnímproblém, který se sám pokusil vyřešit vícekrát, se obrátil na příbuzné, přátele, možná i na psychiku. Problém však přetrvává a psycholog má velkou odpovědnost. Musí odhalit spleť složitých myšlenek, předsudků, dostat se na dno pravdy a ukázat ji klientovi. Specialista v oblasti lidské duše by proto měl nejen naslouchat klientovi, ale být schopen správně klást otázky, podávat kompetentní výklad toho, co slyšel, navrhovat hypotézy, někdy dokonce vstoupit do konfrontace s klientem v aby mu ukázal podstatu jeho problému, aby klient sám viděl a porozuměl tomu, co vidí psycholog.
Techniky psychologického poradenství
Pojďme stručně nastínit hlavní techniky používané psychologem:
- Kladení otázek - Mohou být objasňující a podnětné k zamyšlení.
- Uklidňující a uklidňující jako projev empatie a přijetí klientem.
- Techniky odrážející pocity a obsah příběhu klienta.
- Pauzy ticha - dejte klientovi příležitost strávit přijaté informace a psycholog přemýšlet.
- Hypotéza a interpretace.
- Konfrontace je technika, která vyžaduje od psychologa speciální dovednosti, sebevědomí a určitou aktivitu.
Konfrontace v psychologii a psychoterapii
- Je-li nutné upozornit klienta na rozpor s jeho úsudky, pocity, myšlenkami, chováním a úmysly.
- Když klient nemůže objektivně vidět situaci kvůli svým vlastním předsudkům a potřebám.
- Když se klient nevědomky vyhýbá diskusi o konkrétních situacích a problémech.
S využitím konfrontace ve své práci psychologmusí rozumět jeho odpovědnosti, mít dovednosti jemné práce, v žádném případě ji nepoužívat jako trest nebo způsob, jak zničit obranné mechanismy klienta.