/ / Konfrontace je účinná technika psychologického poradenství

Konfrontace je účinná technika v psychologickém poradenství

Jakákoli opozice vůči pozicím, zájmům, názorům se nazývá konfrontace.

konfrontace je
Obecně je konfrontace střetnekonzistentní trendy v sociálních systémech. Může se jednat o třídní rozdíly, tření ve věcech ideologických a politických názorů atd. Tento termín je však také nazýván jednou z nejobtížnějších a zároveň účinných technik psychologického poradenství. Zvažme, jaké techniky se při konzultaci stále používají a jak mezi nimi vyniká konfrontace.

Konzultace s psychologem není jen „přiznáním“

Osoba přijde ke specialistovi s konkrétnímproblém, který se sám pokusil vyřešit vícekrát, se obrátil na příbuzné, přátele, možná i na psychiku. Problém však přetrvává a psycholog má velkou odpovědnost. Musí odhalit spleť složitých myšlenek, předsudků, dostat se na dno pravdy a ukázat ji klientovi. Specialista v oblasti lidské duše by proto měl nejen naslouchat klientovi, ale být schopen správně klást otázky, podávat kompetentní výklad toho, co slyšel, navrhovat hypotézy, někdy dokonce vstoupit do konfrontace s klientem v aby mu ukázal podstatu jeho problému, aby klient sám viděl a porozuměl tomu, co vidí psycholog.

konfrontovat

Techniky psychologického poradenství

Pojďme stručně nastínit hlavní techniky používané psychologem:

  • Kladení otázek - Mohou být objasňující a podnětné k zamyšlení.
  • Uklidňující a uklidňující jako projev empatie a přijetí klientem.
  • Techniky odrážející pocity a obsah příběhu klienta.
  • Pauzy ticha - dejte klientovi příležitost strávit přijaté informace a psycholog přemýšlet.
  • Hypotéza a interpretace.
  • Konfrontace je technika, která vyžaduje od psychologa speciální dovednosti, sebevědomí a určitou aktivitu.

Konfrontace v psychologii a psychoterapii

konfrontace v psychologii
Když klient řekne psychologovi o svémproblém, nemůže se na to dívat zvenčí. Vzhledem k tomu, že příběh klienta je situací pouze na jedné straně, příběh nevyhnutelně obsahuje rozpory v úsudcích, výrokech a pocitech člověka. Klient si to ani nevšimne, pak úkolem konzultanta je upozornit ho na tyto rozpory. Konfrontace je obecně jakákoli reakce psychologa, která je v rozporu s chováním nebo úsudkem klienta. Konzultant vstupuje do jakési konfrontace s člověkem, boje, aby mu ukázal všechny jeho triky, úniky atd. Pomocí těchto triků si klient neuvědomuje, že klame sám sebe; jedná se o druh ochrany před informacemi, které mohou naznačovat, že za svůj problém může také on sám. Je třeba poznamenat, že konfrontace není způsob, jak klienta ponížit, ale technika, která mu má pomoci. Konfrontace se používá třemi způsoby:

  1. Je-li nutné upozornit klienta na rozpor s jeho úsudky, pocity, myšlenkami, chováním a úmysly.
  2. Když klient nemůže objektivně vidět situaci kvůli svým vlastním předsudkům a potřebám.
  3. Když se klient nevědomky vyhýbá diskusi o konkrétních situacích a problémech.

S využitím konfrontace ve své práci psychologmusí rozumět jeho odpovědnosti, mít dovednosti jemné práce, v žádném případě ji nepoužívat jako trest nebo způsob, jak zničit obranné mechanismy klienta.