Poznání je specifický druhlidské aktivity. Zaměřuje se na lidské porozumění sobě a světu kolem něj. Získávání znalostí je prováděno lidmi dvěma hlavními prostředky. První je práce. Tímto způsobem člověk získá praktické znalosti. Druhou je duchovní metoda. V jeho rámci jsou kognitivní proces a získané znalosti během historického vývoje sebepoznání a praxe ztělesněny různými formami.
Pro každou formu veřejného vědomí(filozofie, věda, politika, mytologie, náboženství atd.) odpovídají zvláštním druhům znalostí. Mezi nimi stojí za zmínku mytologická, herní, každodenní, filozofická. Existují také umělecko-obrazové, osobní, vědecké znalosti.
Každý druh má své vlastní vlastnosti. V podmínkách moderního světa je však otázka, o čem vědecké znalosti jsou, pro vědce zajímavější než jiné otázky.
Podstata tohoto typu vnímání informací spočíváve spolehlivé zobecnění dostupných skutečností. Vědecké znalosti považují za náhodné a nezbytné jako náhodné a v jednom odhalují obecné. Jeho úkolem je objevit objektivní zákony skutečného světa: sociální, přírodní, zákony myšlení a sebepoznání. V tomto ohledu jsou vědecké znalosti zaměřeny především na základní vlastnosti objektu, obecné vlastnosti a jejich vyjádření v abstraktním systému. Snaží se odhalit objektivní, nezbytná spojení, stanovená ve formě zákonů. Pokud tomu tak není, pak neexistuje žádná věda sama. Specifičnost vědeckých poznatků zahrnuje objevování zákonů a hloubkové studium jevů.
Nejvyšší hodnota a okamžitý účelje uvažována objektivní pravda. Je chápána hlavně racionálními metodami a prostředky, nikoli bez účasti přirozeného pozorování. Vědecké znalosti zahrnují odstranění subjektivních bodů (pokud je to možné), což zajišťuje „čistotu“ posouzení předmětu. Věda tak poskytuje pravdivou reflexi jevů, vytváří objektivní obraz toho, co se děje. Činnost subjektu, která je předpokladem a podmínkou pro pochopení pravdy, navíc nemá malý význam.
Věda je více než jiné formy poznání orientovánapraktické provedení. Nějakým způsobem se tak stává „průvodcem k akci“ na transformaci okolní reality a regulaci reálných procesů. S pomocí vědeckých poznatků se otevírají nejen možnosti předvídání, ale také vědomá formace budoucnosti.
Moderní věda má značnéVlastnosti. Tato vlastnost se projevuje ve schopnosti předurčit praxi. Mnoho moderních výrobních procesů vzniklo v laboratořích. Věda tak dnes dokáže nejen uspokojit potřeby výroby, ale často je také předpokladem technologického pokroku.
Z epistemologického hlediska, vědecké znalostije kontroverzní a složitý proces. V průběhu tohoto procesu nedochází pouze k reprodukci, fixaci informací, ale také k tvorbě systémů informačních prvků v souladu s určitými principy, normami a pravidly.
Získání vědeckých poznatků není úplnévyužívání konkrétních materiálních zdrojů (nástroje, zařízení, jiná zařízení). Současně se ke studiu používají různé metody a prostředky, jako je matematika, moderní logika, dialektika a další.
Vědecké znalosti neexistují bezdůkazy, platnost, spolehlivost získaných závěrů a výsledků. Současně je však studie spojena s konstrukcí odhadů, předpokladů, hypotéz.
Moderní metodologie rozlišuje různékritéria vědeckých poznatků. Kromě výše zmíněných by měly zahrnovat vnitřní konzistenci, formální konzistenci, reprodukovatelnost, svobodu zaujatosti, otevřenost kritice, přísnost.
