Jak často o tom my, rusky mluvící, přemýšlímetak důležitý okamžik, jako je historie vzniku ruského jazyka? Koneckonců, kolik tajemství se v něm skrývá, kolik zajímavých věcí můžete zjistit, pokud se ponoříte hlouběji. Jak se vyvíjel ruský jazyk? Koneckonců, naše řeč není jen každodenní konverzace, je to bohatá historie.
Historie vývoje ruského jazyka: stručně o hlavním
Odkud se vzal náš mateřský jazyk?Existuje několik teorií. Někteří vědci považují (např. lingvista N. Gusev) sanskrt za nejbližšího příbuzného ruského jazyka. Sanskrt však používali indičtí učenci a kněží. Taková byla latina pro obyvatele starověké Evropy – „něco velmi chytrého a nesrozumitelného“. Ale jak se ta řeč, kterou používali indičtí učenci, najednou ocitla na naší straně? Je to skutečně s Indy, že formování ruského jazyka začalo?
Legenda o sedmi bílých učitelích
Etapy historie ruského jazyka každého vědcechápe jinak: jde o vznik, vývoj, odcizení knižního jazyka od lidového jazyka, vývoj syntaxe a interpunkce atd. Všechny se mohou lišit v pořadí (dosud se neví, kdy přesně se knižní jazyk oddělil od lidového jazyka) nebo výklad. Ale podle následující legendy lze sedm bílých učitelů považovat za „otce“ ruského jazyka.
V Indii existuje legenda, která je dokonce studovánaindické univerzity. V dávných dobách pocházelo sedm bílých učitelů z chladného Severu (oblast Himalájí). Právě oni dali lidem sanskrt a položili základ bráhmanismu, ze kterého se později zrodil buddhismus. Mnozí věří, že tento sever byl jednou z oblastí Ruska, takže moderní hinduisté tam často chodí na pouť.
Dnes legenda
Ukazuje se, že mnoho sanskrtských slov je zcelase shodují s ruskými slovy - taková je teorie slavné etnografky Natalie Guseva, která napsala více než 150 vědeckých prací o historii a náboženství Indie. Většina z nich byla mimochodem vyvrácena jinými vědci.
Tuto teorii nevzala z čistého nebe.Její vzhled byl zajímavý případ. Jednou Natalia doprovázela uznávaného vědce z Indie, který se rozhodl uspořádat turistický výlet podél severních řek Ruska. Hindu při komunikaci s obyvateli místních vesnic náhle propukl v pláč a odmítl služby tlumočníka s tím, že rád slyší svůj rodný sanskrt. Poté se Guseva rozhodla zasvětit svůj život studiu tajemného jevu a zároveň zjistit, jak se ruský jazyk vyvíjel.
Opravdu, je to opravdu úžasné!Podle tohoto příběhu žijí zástupci černošské rasy za Himalájemi a mluví jazykem tak podobným našemu rodnému. Mystický a jediný. Přesto je na místě hypotéza, že náš dialekt pochází z indického sanskrtu. Tady to je - historie ruského jazyka stručně.
Dragunkinova teorie
A tady je další vědec, který rozhodl, že tento příběhvznik ruského jazyka je pravdivý. Slavný filolog Alexander Dragunkin tvrdil, že skutečně skvělý jazyk pochází z jednoduššího, ve kterém je méně odvozených forem a slova jsou kratší. Údajně je sanskrt mnohem jednodušší než ruština. A psaní sanskrtu není nic jiného než slovanské runy mírně upravené Hindy. Ale tato teorie je jen zákonem dialektiky, kde je původ jazyka?
vědecká verze
A zde je verze, která schvaluje a přijímávětšina vědců. Tvrdí, že před 40 000 lety (doba objevení se prvního člověka) měli lidé potřebu vyjádřit své myšlenky v procesu kolektivní činnosti. Tak se zrodil jazyk. Ale v té době byla populace extrémně malá a všichni lidé mluvili stejným jazykem. Po tisících letech došlo ke stěhování národů. DNA lidí se změnila, kmeny se od sebe izolovaly a začaly mluvit jinak.
Jazyky se od sebe lišily formou, vtvoření slov. Každá skupina lidí rozvinula svůj rodný jazyk, doplnila ho o nová slova a dala mu tvar. Později byla potřeba věda, která by se zabývala popisem nových úspěchů nebo věcí, ke kterým člověk došel.
V důsledku takového vývoje v lidských hlaváchobjevily se takzvané „matrice“. Tyto matrice podrobně prostudoval známý lingvista Georgij Gačev, který prostudoval více než 30 matrik - jazykových obrazů světa. Podle jeho teorie jsou Němci velmi připoutaní ke svému domovu, což posloužilo jako obraz typického německého mluvčího. A ruský jazyk a mentalita vycházely z konceptu nebo obrazu silnice, cesty. Tato matrice leží v našem podvědomí.
Vznik a formování ruského jazyka
Asi 3 tisíce let před naším letopočtem meziV indoevropských jazycích vynikal praslovanský dialekt, který se o tisíc let později stal praslovanským jazykem. V VI-VII století. n. E. bylo rozděleno do několika skupin: východní, západní a jižní. Náš jazyk je obvykle připisován východní skupině.
A začátek cesty starého ruského jazyka se nazývá formace Kyjevské Rusi (IX století). Ve stejné době Cyril a Metoděj vynalezli první slovanskou abecedu.
Slovanský jazyk se rychle rozvíjel aúroveň popularity již dohnala řečtinu a latinu. Právě staroslověnština (předchůdce moderní ruštiny) dokázala sjednotit všechny Slovany, byly v ní sepsány a publikovány nejdůležitější dokumenty a literární památky. Například „Příběh Igorova tažení“.
Normalizace písma
Pak přišla éra feudalismu aPolsko-litevské výboje v XIII-XIV století vedly k tomu, že jazyk byl rozdělen do tří skupin dialektů: ruský, ukrajinský a běloruský, stejně jako některé střední dialekty.
V 16. století bylo na moskevské Rusi rozhodnuto o normalizacipsaní ruského jazyka (tehdy se tomu říkalo "prosta mova" a bylo ovlivněno běloruštinou a ukrajinštinou) - zavést převahu skladatelského spojení ve větách a časté používání spojení "ano", "a", " A". Dvojčíslo bylo ztraceno a skloňování podstatných jmen se velmi podobalo modernímu. A charakteristické rysy moskevské řeči se staly základem spisovného jazyka. Například „akanye“, souhláska „g“, koncovky „ovo“ a „evo“, ukazovací zájmena (sebe, ty atd.). Počátek knihtisku konečně schválil spisovnou ruštinu.
Petrova éra
Petrovská doba výrazně ovlivnila řeč. Ostatně právě v této době byl ruský jazyk osvobozen od „opatrování“ církve a v roce 1708 byla abeceda reformována tak, aby se přiblížila evropskému vzoru.
V druhé polovině 18. století položil Lomonosovnové normy ruského jazyka, kombinující vše, co bylo dříve: hovorovou řeč, lidovou poezii a dokonce i příkazový jazyk. Po něm jazyk přetvořili Derzhavin, Radishchev, Fonvizin. Byli to oni, kdo zvýšil počet synonym v ruském jazyce, aby náležitě odhalil jeho bohatství.
Puškin výrazně přispěl k rozvoji naší řeči,který odmítl všechna omezení stylu a spojil ruská slova s některými evropskými, aby vytvořil úplný a barevný obraz ruského jazyka. Podporovali ho Lermontov a Gogol.
Vývojové trendy
Jak se ruský jazyk vyvíjel v budoucnu? Od poloviny 19. do začátku 20. století prošel ruský jazyk několika vývojovými trendy:
- Vývoj literárních norem.
- Sbližování spisovného jazyka a hovorové řeči.
- Rozšíření jazyka prostřednictvím dialektismů a žargonu.
- Vývoj žánru "realismus" v literatuře, filozofické problémy.
O něco později socialismus změnil slovotvorbu ruského jazyka a ve 20. století média standardizovala ústní projev.
Ukazuje se, že náš moderní ruský jazyk, se všemijeho lexikální a gramatická pravidla pocházela ze směsi různých východoslovanských dialektů, které byly běžné v celé Rusi, a církevního slovanského jazyka. Po všech metamorfózách se stal jedním z nejpopulárnějších jazyků na světě.
Více o psaní
Tatishchev sám (autor knihy "Historieruský“) byl pevně přesvědčen, že Cyril a Metoděj nevynalezli písmo. Existovala dávno předtím, než se narodili. Slované nejenže uměli psát: měli mnoho druhů písma. Například traits-cuts, runy nebo drop cap. A bratři vědci vzali za základ právě tento počáteční dopis a jednoduše ho dokončili. Možná vyhodili asi tucet dopisů, aby usnadnili překlad Bible. Ano, Cyril a Metoděj vytvořili slovanskou abecedu, ale jejím základem bylo písmeno. Tak se objevilo psaní v Rus.
Vnější hrozby
Bohužel náš jazyk byl opakovaně vystavenvnější nebezpečí. A pak byla otázka budoucnosti celé země. Například na přelomu 19. a 19. století mluvila veškerá „smetánka společnosti“ výhradně francouzsky, oblékala se odpovídajícím stylem a i jídelní lístek sestával pouze z francouzské kuchyně. Šlechtici postupně začali zapomínat na svůj rodný jazyk, přestali se spojovat s ruským lidem, získávali novou filozofii a tradice.
V důsledku tohoto zavedení francouzské řečiRusko by mohlo ztratit nejen svůj jazyk, ale i kulturu. Situaci naštěstí zachránili géniové 19. století: Puškin, Turgeněv, Karamzin, Dostojevskij. Byli to oni, kdo jako skuteční vlastenci nedovolili, aby ruský jazyk zahynul. Právě oni ukázali, jak je krásný.
Modernost
Mnohostranná a neprobádaná historieRuský jazyk. Nepopisujte to stručně. Studium bude trvat roky. Ruský jazyk a historie lidí je opravdu úžasná věc. A jak se můžete nazývat patriotem, aniž byste znali svou rodnou řeč, folklór, poezii a literaturu?
Bohužel dnešní mládež prohrálazájem o knihy, a zejména o klasickou literaturu. Tento trend lze pozorovat i u starších lidí. Televize, internet, noční kluby a restaurace, lesklé časopisy a blogy – to vše nahradilo naše „papírové přátele“. Mnoho lidí dokonce přestalo mít svůj vlastní názor a vyjadřovalo se v obvyklých klišé vnucených společností a médii. Navzdory tomu, že klasika byla a zůstává ve školních osnovách, málokdo ji čte i v souhrnu, který „žere“ všechnu krásu a originalitu děl ruských spisovatelů.
Ale jak bohatá je historie a kultura RusůJazyk! Například literatura je schopna poskytnout odpovědi na mnoho otázek lépe než jakákoli fóra na internetu. Ruská literatura vyjadřuje veškerou sílu moudrosti lidu, dává vám pocítit lásku k naší vlasti a lépe jí porozumět. Každý člověk musí pochopit, že rodný jazyk, rodná kultura a lidé jsou neoddělitelní, jsou jedním celkem. A čemu rozumí a o čem přemýšlí moderní ruský občan? O nutnosti co nejdříve opustit zemi?
Hlavní nebezpečí
A samozřejmě hlavní hrozba pro náš jazykjsou cizí slova. Jak již bylo zmíněno výše, takový problém byl aktuální v 18. století, ale bohužel zůstal dodnes nevyřešen a pomalu nabývá rysů národní katastrofy.
Nejen, že je společnost příliš závislárůzná slangová slova, obscénní jazyk, vymyšlené výrazy a také neustále používá ve své řeči cizí výpůjčky, přičemž zapomíná, že v ruském jazyce jsou mnohem krásnější synonyma. Taková slova jsou: „stylista“, „manažer“, „PR“, „summit“, „kreativní“, „uživatel“, „blog“, „internet“ a mnoho dalších. Pokud by pocházelo pouze z určitých skupin společnosti, pak by se s problémem dalo bojovat. Ale bohužel cizí slova aktivně používají učitelé, novináři, vědci a dokonce i úředníci. Tito lidé nesou slovo lidem, což znamená, že zavádějí závislost. A stává se, že cizí slovo se v ruském jazyce tak pevně usadí, že se začne zdát, jako by bylo domácí.
Co se děje?
Jak se to tedy jmenuje? Neznalost?Móda pro všechno cizí? Nebo kampaň namířená proti Rusku? Možná všechny najednou. A tento problém je třeba vyřešit co nejdříve, jinak bude pozdě. Například častěji používat slovo „manažer“ místo „manažer“, „obchodní oběd“ místo „pracovní oběd“ atd. Vymírání lidu totiž začíná právě zánikem jazyka.
O slovnících
Nyní víte, jak se ruština vyvíjelaJazyk. To však není vše. Zvláštní zmínku si zaslouží historie ruských jazykových slovníků. Moderní slovníky se vyvinuly ze starých ručně psaných a později tištěných knih. Zpočátku byly velmi malé a určené pro úzký okruh lidí.
Za nejstarší ruský slovník je považovánkrátký doplněk Novgorodské pilotní knihy (1282). Zahrnoval 174 slov z různých dialektů: řečtiny, církevní slovanštiny, hebrejštiny a dokonce i biblických vlastních jmen.
Po 400 letech se začaly hodně objevovat slovníkyvětší objem. Měli už systematizaci a dokonce i abecedu. Tehdejší slovníky měly většinou naučný nebo encyklopedický charakter, takže byly pro běžné rolníky nedostupné.
První tištěný slovník
První tištěný slovník se objevil v roce 1596.Byl to další doplněk k učebnici gramatiky od kněze Lavrentiy Zizania. Obsahoval přes tisíc slov, která byla řazena abecedně. Slovník byl výkladový a vysvětloval původ mnoha staroslověnských a přejatých slov. Publikováno v běloruštině, ruštině a ukrajinštině.
Další vývoj slovníků
18. století bylo stoletím velkých objevů.Neobešli ani výkladové slovníky. Velcí vědci (Tatiščev, Lomonosov) nečekaně projevili zvýšený zájem o původ mnoha slov. Trediakovský si začal psát poznámky. Nakonec vznikla řada slovníků, ale největší byl „Církevní slovník“ a jeho příloha. V Církevním slovníku bylo vyloženo více než 20 000 slov. Taková kniha položila základ normativnímu slovníku ruského jazyka a Lomonosov spolu s dalšími badateli zahájil jeho tvorbu.
Nejvýznamnější slovník
Historie vývoje ruského jazyka si to pamatujepro nás všechny významné datum – vytvoření „Výkladového slovníku živého velkoruského jazyka“ od V. I. Dahla (1866). Tato čtyřsvazková kniha se dočkala desítek dotisků a je aktuální i dnes. 200 000 slov a více než 30 000 výroků a frazeologických jednotek lze bezpečně považovat za skutečný poklad.
Naše dny
Světové společenství to bohužel nezajímáhistorie vzniku ruského jazyka. Jeho současnou pozici lze přirovnat k jedné příhodě, která se kdysi stala mimořádně talentovanému vědci Dmitriji Mendělejevovi. Ostatně Mendělejev se nikdy nemohl stát čestným akademikem Císařské petrohradské akademie věd (současná RAS). Došlo k grandióznímu skandálu a přesto: takový vědec nemůže být přijat na akademii! Ale Ruská říše a její svět byly neotřesitelné: prohlásili, že Rusové od dob Lomonosova a Tatiščeva byli v menšině a stačil jeden dobrý ruský vědec Lomonosov.
Tato historie moderního ruského jazykanutí nás přemýšlet: co když jednoho dne angličtina (nebo jakákoli jiná) nahradí tak jedinečnou ruštinu? Věnujte pozornost tomu, kolik cizích slov obsahuje náš žargon! Ano, míchání jazyků a přátelské výměny je skvělé, ale úžasný příběh naší řeči by neměl zmizet z planety. Postarejte se o svůj rodný jazyk!
