Motivace je oblast výzkumu, kteráje předmětem zájmu psychologů po celém světě již desítky let. Snaží se přesně zjistit, jaké hybné síly jsou základem lidského jednání, jaká je hierarchie lidských potřeb, jaký je jejich vliv na chování.
Jaké jsou rysy Alderferovy teorie?
Jedním z těchto výzkumníků jeAmerický vědec Clayton Alderfer. Jeho pojetí je do jisté míry podobné pojetí Abrahama Maslowa. Alderferova teorie však představuje pyramidu potřeb sestávající pouze ze tří bloků. Jsou to potřeby existenční, sociální, stejně jako touha po růstu a rozvoji. V angličtině je tato teorie zkrácena jako ERG v souladu se třemi velkými písmeny těchto bloků (Existence, Relatedness, Growth). Je nejlépe známá jako Alderferova smysluplná teorie motivace (jakýkoli koncept, který zkoumá motivy a potřeby člověka, se nazývá smysluplný).
Existenciální potřeby
Tento blok je analogický základním etapám vMaslowova pyramida. V Alderferu to zahrnuje fyziologické potřeby i potřebu bezpečí. Uspokojení potřeb jídla, vody, spánku, bezpečí – to vše jsou hlavní složky nezbytné pro normální fungování těla. Alderferova teorie motivace, již z popisu prvního bloku potřeb, se velmi shoduje se svou předchůdkyní.
Podle Alderfera ti pracovníci, kteřípracují pouze pro uspokojení těchto potřeb, obsah práce je málo zajímá. Více dbají na plat, pracovní podmínky, možnosti relaxace na pracovišti.
Sociální potřeby - uznání, sounáležitost
Tato skupina zahrnuje všechny dostupné potřebyve vztahu ke společenskému postavení, spojení s vlastním druhem. Již dlouhou dobu je stanoveno, že pro úspěšný rozvoj člověk potřebuje být součástí celku – malé sociální skupiny, etnické skupiny, patřit do profesní komunity. Patří sem také potřeba sebeúcty a uznání od ostatních a také skupinové bezpečí. Maslowova teorie a Alderferova teorie se v tomto ohledu také liší: bezpečnost skupiny pro druhé jmenované je zahrnuta do druhého bloku.
V rámci firemní kultury potřeby tohotokategorie lze doplňovat prostřednictvím různých činností v práci, možnost komunikace. Člověk se na své působiště začíná dívat nejen jako na zdroj příjmu. Cítí svou hodnotu, sounáležitost s týmem.
Zde je dobrá otázka, kterou můžete položit Claytonu Alderferovi:Zajímalo by mě, zda naplněná potřeba uznání bude schopna kompenzovat nedostatek finančních prostředků od zaměstnance, který musí živit nezletilé děti a zároveň splácet hypoteční úvěr?
Potřeby růstu
Tato kategorie zahrnuje všechna přáníčlověk, který souvisí se seberealizací. Vyznačuje se také touhou po sebeúctě a respektu ze strany komunity. Musí to však být podmíněno osobním růstem člověka, jeho sebevědomím.
Alderferova teorie potřeb říká:lidé, kteří jsou ovládáni tímto typem potřeby, potřebují zvláštní způsob jednání. Usilují o vedení a uznání svých kvalit ostatními. Proto je potřeba je všemožně odměňovat a povzbuzovat.
Rozdíl mezi teoriemi, který nelze nazvat bezvýznamným
Maslow argumentoval, pravděpodobně ne bez důvodu,že není-li uspokojena některá z nižších potřeb, cesta k uspokojení potřeb vyšších se uzavírá. Pohyb v jeho pyramidě byl tedy možný pouze z nižších bloků do vyšších.
V Alderferově pojetí jsou věci jinak.Jak bylo naznačeno, nejsou-li uspokojeny vyšší potřeby, stávají se aktuálními i ty nižší. Tento průzkumník se může pohybovat oběma směry. Pokud například není uspokojena potřeba profesního růstu člověka, stává se pro něj naléhavá potřeba sociálních vazeb. Protože společnost není schopna uspokojit některé lidské potřeby, snaží se tuto mezeru zaplnit uspokojováním jiných potřeb.
Je zajímavé, že Alderferova teorie byla širokáuplatnění v oblasti řízení organizací. Existuje oblíbený vtip, který částečně odráží podobný přístup ve firemním prostředí. Prodávající zaškolí nezkušeného praktikanta a naznačí mu, že při absenci zboží musí nabídnout alternativu. Když zákazník přijde do obchodu a požádá o toaletní papír, prodavačka-učeň odpoví: „Je nám líto, toaletní papír není. Ale mohu nabídnout vynikající smirek."
Pokud není potřeba uspokojena, člověk zažívá frustraci - negativní psychoemotický stav, když čelí překážkám.
Alderferova teorie potřeb říká, žepřes frustraci z nemožnosti uspokojit potřebu vyšší úrovně ji jedinec může kompenzovat častějším uspokojováním základních potřeb.
Alderferovo pojetí a individuální odlišnosti
Podle této logiky, pokud jednotlivec nemůženaplnit potřebu seberealizace, pak začne uspokojovat potřeby nejnižšího ranku. Pokud někdo, kdo je povoláním např. inženýr nebo chůva, nedokáže uspokojit potřebu seberealizace, pak si tento nedostatek kompenzuje jiným způsobem. To znamená, že jeho jednání musí být v souladu s naplňováním potřeb nižších řádů: bude se bezhlavě pouštět do komunikace s přáteli, na společenské akce, dopřát si spánek, jídlo a větší počet sexuálních partnerů.
Musíme souhlasit, že tento algoritmusnení charakteristické pro každého jedince, který je odříznut od možnosti dosáhnout stavu seberealizace. Někdo možná takové chování projeví, ale ve větší míře to bude dáno také biografickými faktory, úrovní duchovní zralosti, přítomností či nepřítomností problémových oblastí v jiných sférách života.
Pro normálního zdravého člověka např.sex nebo jídlo (potřeba prvního řádu) nikdy nenahradí citovou vazbu (potřeba druhého řádu). A zase stav seberealizace jen stěží může představovat plnohodnotnou náhradu (a nikoli surogátu) za uspokojování potřeb základních bloků. Zároveň to bez nich bude nemožné - je nepravděpodobné, že respekt společnosti nebo úspěchy v kariéře náležitě kompenzují hlad a žízeň.
Tato teorie je oficiálně přijímána vědcikomunita a má určité výhody. Ve srovnání s Maslowovým konceptem se ale příliš neuplatňuje. Alderferova teorie také není prokázána – neproběhlo dostatečně rozsáhlé statistické zkoumání, které by ji doložilo. Má to tedy výhody i nevýhody. Zda jej použít v práci nebo ne - každý odborník se musí rozhodnout sám.
