Tržní ekonomiku lze nazvat složitousystém, který spojuje finanční, průmyslové, informační, právní a obchodní organizace. Všechny lze charakterizovat jedním konceptem - trhem. Na tomto místě se setkávají spotřebitelé, kteří mají poptávku po určité kategorii zboží za určitou cenu, a výrobci, kteří za tuto cenu mohou nabídnout určitý počet zboží. Trh umožňuje nastavit ceny a objemy prodeje.
Rozhodující stranou tržních vztahů jesoutěž. Jedná se o určitý vztah mezi výrobci, v jehož důsledku jsou stanoveny ceny a objemy prodaných produktů. Existuje také konkurence mezi spotřebiteli, která také ovlivňuje tyto ukazatele. Konkurence je základní podmínkou pro formování tržních vztahů.
Existují různé typy trhu v závislosti na typu soutěže.
Trh dokonalé konkurence je model tržních vztahů, který je považován za ideální. Současně neexistují žádná omezení bránící rozvoji trhu.
Trh dokonalé konkurence má pozitivní i negativní stránky. Jeho vlastnosti jsou:
jeden.Velký počet prodejců, kteří neovlivňují celkovou situaci na trhu kvůli malému podílu na objemu prodeje Existuje také velké množství spotřebitelů. Toto je automatizované tržiště.
2. Žádná omezení vstupu do odvětví, které dodává zboží na tento trh, ani volný pohyb zdrojů z jednoho předmětu do druhého.
3. Nedostatek heterogenity zboží. To znamená, že na trhu nejsou žádné ochranné známky, značky atd.
4.Trh dokonalé konkurence je charakterizován neschopností prodejců nebo spotřebitelů ovlivňovat cenovou hladinu. Cena zboží je stanovena spontánně. Ostatní účastníci trhu také nemohou ovlivnit tvorbu cen.
Trh dokonalé konkurence je otevřen všemúčastníků. Pomocné faktory, jako jsou propagační akce, nemají velký vliv na prodej. To je způsobeno tím, že prezentované zboží je homogenní. Trh je zcela transparentní.
Tento trh má jasně definovanou hodnotu - hodnotu zboží.
V tomto ohledu tvoří trh dokonalé konkurence určitý model chování účastníků. Mohou být prezentovány v několika verzích.
První možností je akceptor ceny.Všichni účastníci trhu mají úplné a otevřené informace o hodnotě zboží. Žádný z účastníků nemá žádný vliv na tvorbu cen. Pokud prodejce nafoukne cenu, pak kupující přejdou k jeho konkurenci. Pokud je cena příliš nízká, pak prodejce nebude schopen plně uspokojit vznikající poptávku.
Druhou možností, která se vyskytuje na dokonale konkurenčním trhu, je regulátor množství. Každý prodejce může z důvodu otevřenosti trhu regulovat množství prodaného zboží.
Shrneme-li výše uvedené, lze poznamenat, že trhpráce v dokonalé konkurenci je také považována za otevřenější a přístupnější. Každý z jeho účastníků má právo zvolit si nejvhodnější podmínky, které jsou pro všechny stejné.
Takový tržní model se však nachází celkemzřídka. Obecně převládá nedokonalá konkurence, ve které ne všichni účastníci mají stejné příležitosti. S takovou organizací je pravděpodobný vznik monopolu. Někteří účastníci trhu mají schopnost ovlivňovat náklady na zboží nebo služby.
Díky tomu je trh dokonalý anedokonalá konkurence. V zásadě se jedná o nerovnost příležitostí, vliv na cenu účastníků trhu, nesvobodný přístup na trh a nekalá soutěž.
