Formy daňové kontroly: klasifikace a jejich definice

Formy daňové kontroly jsou způsobyurčitý výraz v organizaci některých kontrolních akcí. Mezi ně může patřit: přijímání vysvětlení od plátců, kontrola pověření a kontrola území a prostor, které lze použít ke generování příjmů.

Hlavní formy daňové kontroly lze ze specifických důvodů rozdělit do několika skupin.

Zaprvé se tedy rozlišují na základě doby jeho držení následující typy:

• předběžné, prováděné před vykazovaným obdobím pro každý druh poplatku, před rozhodnutím o vydání daňových výhod plátci nebo změně načasování odpovídajících plateb do rozpočtu;
• aktuální, prováděné během vykazovaného období;
• následně provedeno na konci vykazovaného období s využitím výsledků analýzy a revize finanční a účetní dokumentace.

Zadruhé jsou formy daňové kontroly klasifikovány podle subjektů zastoupených následujícími službami:

• daňové a celní orgány;
• orgány mimorozpočtových státních fondů.

Zatřetí lze daňovou kontrolu rozlišovat v závislosti na místě její implementace:

• výstup (v místě plátce);
• kapitál (v místě odpovídající služby).

Existují i ​​jiné formy daňové kontroly,na základě jeho definice. Jinými slovy, z tohoto pojmu vyplývá realizace druhu činnosti státních orgánů, prováděná v určitých formách k získání potřebných informací o souladu s normami přijatými příslušnou legislativou s povinným ověřováním včasnosti a úplnosti plnění plátců povinnosti platit určité poplatky do rozpočtu.

V odborné literatuře tedy existují čtyři hlavní formy daňové kontroly:

• daňová provozní hodnota;
• výstup a kancelář;
• správní;
• monitorování;
• státní daňové účetnictví.

Bez výjimky jsou všechny formy daňové kontroly v jurisdikci příslušných orgánů. Na základě toho jsou jim přiřazeny různé úkoly.

Daňová kontrola státního významuje zaměřena na řešení problémů založených na účetnictví podnikatelských subjektů, jakož i dalších prvků této sféry veřejné správy.

Jako hlavní úkol operačníhodaňová kontrola a monitorování se považuje za příjem objektivních a spolehlivých informací o aktuální činnosti plátců. To by mělo zahrnovat sledování daňových příjmů.

Kontrola na místě a interní kontrola je založena na ověření plnění povinností v oblasti daní. Hlavním nástrojem tohoto typu činnosti je daňová kontrola.

Úkoly správní kontroly v tomtosféra má sledovat a ověřovat účastníky takových vztahů, které mají v oblasti správy další pravomoci. Příkladem je kontrola nad plněním úředních povinností daňovými úředníky.