Podmínka rozvoje a přežití jakékoli společnostiupřednostňuje jeho finanční nezávislost a stabilitu. Pokud je společnost odolná, je schopna odolat neočekávaným změnám tržních podmínek. Finančně nezávislý podnik je schopen včas zaplatit za své závazky vůči partnerům, státu, zaměstnancům a mimorozpočtovým fondům.
Finanční nezávislost společnosti zaručuje její solventnost za běžných obchodních podmínek a v případě náhodných změn na trhu.
Hlavní faktory, které určujífinanční stabilita a nezávislost organizace, jsou finanční struktura kapitálu a finanční politika některých jednotlivých složek aktiv (akcie a dlouhodobá aktiva). Finanční struktura kapitálu závisí na poměru dluhového a vlastního kapitálu, jakož i jeho zdrojů (dlouhodobých a krátkodobých). Za účelem posouzení finanční stability společnosti bude proto nutné analyzovat nejen strukturu finančních zdrojů, určit koeficient finanční nezávislosti, ale také směr investování aktiv.
Úroveň stability se hodnotí pomocípoměr vlastního kapitálu a výpůjčky, poměr solventnosti (autonomie), koeficient manévrovatelnosti fondů (vlastní kapitál). Využívají také koeficient finanční nezávislosti, ukazatel efektivity využití kapitálu a výši využití zdrojů na celý majetek společnosti.
Koeficient poměru přitahovaných a vlastníchfondy vám umožní charakterizovat strukturu zdrojů společnosti. Indikátor je podíl vydělením celkové výše vypůjčených prostředků částkou základního kapitálu. Přípustná maximální hodnota tohoto ukazatele se rovná jedné, což znamená stejný poměr vlastních a vypůjčených aktiv.
Poměr finanční nezávislosti: vzorec
Tento ukazatel je při hodnocení nejdůležitějšípostavení podniku. Vypočítává se poměrem vlastních zdrojů k celému objemu zdrojů (finančních). Poměr finanční nezávislosti ukazuje, do jaké míry je společnost nezávislá na externích půjčkách. Ukazatel dále charakterizuje schopnost organizace zajistit si své vlastní vnější závazky pomocí vlastních prostředků. S větší hodnotou koeficientu lze říci o lepším stavu společnosti, o její menší závislosti a větší stabilitě. Někdy se používá inverzní koeficient finanční nezávislosti.
Pro analýzu se také vypočítá koeficientautonomie (koncentrace jejich kapitálu), která určuje podíl fondů, které vlastník investoval, do celkové hodnoty jeho vlastního majetku. Vypočítává se pomocí vzorce ukazujícího poměr vlastního kapitálu k hlavní měně rozvahy.
Normální hodnota koeficientu jeúroveň 0,5. V této situaci můžeme říci o zabezpečení společnosti vlastními prostředky a minimu vypůjčených aktiv. Společnost tak může splatit své závazky prodejem majetku vytvořeného z vlastních zdrojů.
Při hodnocení tohoto poměru je třeba vzít v úvahu příslušnost odvětví k dané organizaci, dostupnost vypůjčeného dlouhodobého majetku a další faktory.
Míra mobility využití vlastního kapitálu se určuje pomocí koeficientu flexibility. Vypočítává se poměrem oběhu vlastních aktiv k vlastnímu kapitálu.
Navzdory tomu, že zvýšení finančnínezávislost je pozitivní trend, není nic špatného na přilákání vnějšího kapitálu, zvláště pokud tato aktiva nepřevládají a jsou levná.
