Jakákoli daňová politika státupředpokládá, že každý občan země musí být poctivý před svou vlastí a svými krajany. Bez ohledu na to, kolik vyděláte, musíte stále platit určité procento do státní pokladny.
Ruská daňová politika je založena na tom, žedůchodci, studenti a státní zaměstnanci dostávají své peníze z toho, čím podnikatelé a jejich soukromí pracovníci přispívají do rozpočtu země. Až dosáhnou důchodového věku, obdrží finanční pomoc z kapes mladých lidí, kteří v té době začnou pouze vydělávat.
Tedy daňový systém tohotostát se spoléhá na lidskost a demokracii. Každý občan chápe, že peníze, které každý měsíc dává do státní pokladny, mu nebudou po nějaké době vráceny, ale naopak - budou poskytnuty lidem, které mu nejsou známy. Přesto tyto akce provádíme i nadále v domnění, že v budoucnu nám výplatu důchodu poskytnou sami další lidé. Stát v tomto oběhu peněz funguje pouze jako prostředník, který za své služby dostává určité procento. Získané peníze lze přidělit na rozvoj dalších oblastí činnosti země.
Mnoho lidí nemá rád daňovou politikuStát. To se týká hlavně podnikatelů, kteří mají obrovský příjem. Samozřejmě čím více výdělků, tím větší částka, kterou bude následně třeba zaplatit státu: například majitelé velkých společností často musí platit daně, které mohou pokrýt významnou část měsíčních výdajů celého státu . Velcí podnikatelé si přirozeně kladou otázku - jdou všechny jejich peníze následně ve prospěch obyvatel, nebo jejich určitá část jde do kapes vládních úředníků?
Kromě toho tito lidé chápou, že tyto daně adaně, které se jich týkají, jsou značné a důchody u nás nejsou nijak zvlášť působivé. Mnoho podnikatelů, kteří vyhodnotili zůstatek toho, co dávají každý měsíc a co dostanou ve stáří, tedy není zdaleka potěšeno potřebou platit daně.
Na základě toho to můžeme předpokládatdaňová politika státu momentálně nefunguje úplně správně. Ukazuje se, že ti lidé, kteří si sami vydělali spoustu peněz, a ti, kteří celý život jen pracovali, dostanou téměř stejné důchody. Během mládí navíc budou muset do penzijního fondu přispívat velmi rozdílnými částkami.
Nyní lze v zásadě alespoň částečně porozumětti podnikatelé, kteří skutečně získali svůj obrovský kapitál legálními prostředky a nechtějí každý měsíc platit velké částky daní. Tito podnikatelé, kteří mnohokrát porušili zákon, aby dosáhli finanční nezávislosti, a dokonce skryli své příjmy od státu, vůbec nevzbuzují sympatie.
Závěrem tohoto článku je zamyšlenískutečnost, že daňová politika státu již dlouho vyžadovala významné změny ve své oblasti, protože pro mnoho segmentů populace je to zcela nespravedlivé. Koneckonců, je velmi důležité, aby lidé důvěřovali svým vůdcům a absolutně všechny vrstvy společnosti stejně chápaly, že daně a daně, které existují v zemi, stejně jako peníze, které musí být zaplaceny do státní pokladny, skutečně vyhovují se zákony. Kromě toho se můžete ujistit, že důchod je vypočítán v závislosti na průměrných platbách osoby za celé období jeho práce. Pravděpodobně to bude platit ve vztahu ke všem občanům státu.
