Imaginární transakce je transakce, která je provedena kvůli vzhledu bez jakýchkoli právních důsledků. Z právního hlediska je považován za neplatný od okamžiku jeho uzavření.
V době transakce je téměř nemožné určit, zda je imaginární nebo ne. Tato informace se ukáže mnohem později.
Jak již bylo zmíněno, v souladu sObčanský zákoník, fingovaná transakce je neplatná. To znamená, že je v každém případě neplatný, bez ohledu na to, zda jej soud jako takový uzná nebo ne. Důsledkem neplatnosti transakce je často restituce, to znamená, že obě strany si navzájem vrátí vše, co obdržely na základě dohody mezi nimi. To je možné za předpokladu, že splní jakoukoli právně neplatnou povinnost. Ne vždy však platí, že fiktivní smlouva by měla zahrnovat restituci.
Fiktivita transakce je způsobena skutečností, že každý z nichstrany nemají v úmyslu jej splnit, přičemž si uvědomují, že ve skutečnosti je dohoda nezavazuje. Skutečné cíle transakce jsou před třetími stranami skryty nebo prezentovány ve falešném světle. Strany zároveň nemají v úmyslu na svém právním postavení nic měnit. Příkladem je fiktivní darování jakéhokoli majetku, aby se skryl před konfiskací.
Někdy stačí prokázat nezákonnost transakceje to obtížné, do značné míry je to kvůli určení směru záměru stran. Úplatky jsou často přijímány pod záminkou plnění kupní smlouvy. V takových případech je zjevně podhodnocená cena nabytého majetku zpravidla podezřelá.
Existuje mnoho podvodných aktivit podPokrytí fiktivních smluv, kdy jedna strana transakce stanovila cíl klamat druhou. Takové případy jsou často popsány slovem „házet“. Jsou vyjádřeny v hrubých formách podvodů, které zahrnují provádění transakcí pomocí figurín nebo prostřednictvím neexistujících firem.
Uzavření imaginární transakce nemá právní důsledky. Jedinou sankcí může být její neplatnost, v některých případech pak musí dojít k restituci.