Metodologické základy psychologie jsoupředmět diskuse mezi teoretiky po mnoho let. A pokud je v experimentální části vědecký výzkum stále založen na teoretickém základě, pak v aplikované práci není přítomnost takového základu zřejmá.
Problém je v tom, že každýpsychologický směr vytváří svůj vlastní pojmový aparát. Metodika psychologie v praktické práci je tedy poměrně vágní.
Pokusme se zjistit, zda existují principy, které spojují různé oblasti praktické práce s lidmi.
Hlavní zaměření každého přístupu k poskytovánípsychologickou pomocí člověku je práce se životními problémy. Proto má v tomto příkladu smysl uvažovat o teoretických základech poradenství.
Psycholog-konzultant, ať je jakýmkoli směremdodržovaný ve své práci, používejte pouze ty koncepty, které jsou mu samy jasné. To znamená, že z metodologických zásad poradenství nutně vyplývá definice životního problému.
Psychologové a psychoterapeuti z celého světanejednotnost jejich názorů, souhlasí s tím, že životním problémem je především komplexní emoční negativní situace, ve které člověk čelí obtížím při uspokojování vnitřních potřeb. To se projevuje v nesouladu mezi aspiracemi, touhami, cíli a skutečnými možnostmi jejich dosažení.
Všichni hledáme východisko, lék na soužení,přemýšlíme o tom, jak usnadnit a usnadnit život. Na základě metodologických základů psychologie, respektive principu subjektivity, můžeme předpokládat, že neexistuje jediné správné řešení pro všechny lidi. A každý hledá cestu ven svým vlastním způsobem a rozhoduje se na základě svých psychologických charakteristik. Každý si vybere východisko z problémové situace, které je pro něj přijatelné.
Druhým principem, který používá mnoho psychologů, je tedy princip subjektivity nebo individuální přístup ke každému člověku.
Existuje tolik technik a strategií pro práci s lidmi a jejich životními problémy, jako psychologických škol.
Důvodem je pochopení předmětupsychologie se v různých přístupech zásadně liší. Představitelé směru chování vidí lidské chování jako svůj předmět. Trendy, které se objevily poměrně nedávno a nazývají se novým kulturně-psychologickým přístupem, prohlašují duši za předmět psychologie. Existují i jiné úhly pohledu. Volbu pracovní techniky tedy určí každý přístup svým způsobem, v závislosti na předmětu. A tady je těžko možné najít jednotný základ.
Například pokud považujeme psychologii za věduo duši, pak budou životní problémy vnímány jako příležitost, aby se duše stala dokonalejší, a proto práce s nimi nebude probíhat podle principu překonání, ale z hlediska objevování nových kvalit v sobě, díky čemuž lze úkol úspěšněji vyřešit.
Dalším důležitým principem obsaženým ve všech psychologických směrech bez výjimky je vize člověka holistickým způsobem a ve vývoji.
Metodologické základy psychologie naznačují, že osobnost se vyvíjí v procesu života, je nakloněna nejen přizpůsobit se, ale také překonat své vlastní hranice.
Proto je princip rozvoje zásadní také pro práci s lidmi. Bez ní by jakákoli psychologická činnost byla nesmyslná.
Pouze díky své schopnosti měnit se a rozvíjet se člověk může naučit zvládat životní obtíže sám nebo s pomocí psychologa.
Uvažovali jsme tedy o některých metodologických základech psychologie jako o vědě, která má především užitnou hodnotu.
Vzhledem k těmto pracovním principům může konzultant použít různé metody, aby pomohl lidem a rozšířil škálu použitých technik.
