"Co je tajemství?" - ptáš se.Kdo je Herman, co je půlnoc a o co jde? Ve skutečnosti je vše jednoduché: jedná se o frázi z Puškinovy „královny rýčů“. Je to Pushkinskaya, je to jen on?
Trochu historie
V roce 1833 napsal Alexander Sergeevichmalý prozaický příběh s nedokončeným spiknutím, který mu však přinesl velkou slávu a byl opakovaně publikován v zahraničí. Mystická intrika, téma skály, štěstí, vzrušující hazard, hra vášní - to vše bylo velmi populární v sekulární společnosti. Mladí lidé nejsou bohatí, ale ambiciózní sní o „vydělat si jmění“ díky hře. Unavení návštěvníci lechtali nervy a získali nové pocity a vsadili obrovské částky peněz. Emoce bijící přes okraj, tajemství a intriky, hledání cenných kombinací slibujících 100% vítězství, tajná láska, svůdná nevinnost, lidská neprokázalost - to je atmosféra plná příběhu, ve kterém slavný zvuk zní: „Blíží se půlnoc, ale Němec je vše ne! “
Spiknutí a hrdinové
Hrdinou příběhu je mladý mužpůvod, jménem Hermann. Je vášnivý, ale chudý, šetří peníze, nevybírá karty, i když sní o rozbití banky a přes noc stát se bohatým mužem. Jeho přítel jednou mluví o své babičce, která prý zná tajemství „tří karet“, s nimiž můžete vydělat miliony. Stará hraběnka má ubohého žáka - Lisu. Poté, co ji svedl, se hrdina snaží přiblížit staré ženě. Fráze „půlnoc se blíží, ale Herman je stále pryč“, říká Lisa a očekává imaginární milenku. Všechno však bohužel končí. Hraběnka, vyděšená Hermannem, umírá. Zdá se, že rozpoznal cenné karty, i když dvakrát vyhrál velkou výhru. Ale potřetí se hraje přímo a šíleně. Nyní více o záhadné větě „blížící se půlnoc, ale Herman je stále pryč“ a některé „chyby“ v pravopisu.
Dva "Queen of Spades"
Na začátku prosince 1890, publikum slavnéDivadlo Mariinského v Petrohradě se dostalo k premiéře opery, která po třetí století neopustila ty nejprestižnější scény na světě. Toto je Královna rýčů, jejichž hudbu napsal velký P. I. Čajkovskij. Dílo bylo vytvořeno na základě samotného příběhu Puškina a také pomocí básní Derzhavina a Ryleeva, Žukovského a Baťuškova. Autorem libreta je Modest Čajkovskij, skladatelův bratr. Zdálo se, že přišel s následujícím aforismem: „Půlnoc se blíží, ale Herman je stále pryč.“
Dva Hermani
Proč Čajkovskij?Protože v puškinovém textu takový návrh neexistuje. Toto není původní básník, který libretista úspěšně používá. Stejně jako hlavní postava v opeře - ani přímý dvojnásobek hrdiny příběhu. Němec (operátor královny rýčů) - název znaku, je psán jedním písmenem „n“, a to je naprosto správné; patronymika, deriváty z ní - Germanovna, Germanovich. V příběhu jsme četli: „Hermann byl synem Russified German…“. To znamená, že toto je německé příjmení hrdiny, ruská verze pravopisu moderního německého slova „Hermann“ z „jejího Manna“, tj. muž, muž, manžel. Pushkinova poezie, stejně jako jeho próza, tak jasně ukazují, jak kreativně autor přistoupil k jazyku, mistrovsky si zahrával určité lingvistické jevy. Pokud ale neznáte takové jemnosti, můžete se mýlit v pravopisu a interpretaci slova.
Význam fráze
Pokud jde o význam věty, stal se okřídlený,frazeologismus. V jakém případě bude jeho použití na místě? Například, pokud mluvíme o zesnulém člověku. A vy chcete nejen zdůraznit fakt nepřítomnosti někoho, ale udělat to ironicky. Nebo když chcete vyjádřit nepříjemnost kvůli tomuto zpoždění. Pak se vzdorovitě podívejte na hodinky a úmyslně dramatickým hlasem řekněte: „Už se blíží půlnoc, ale Herman je stále pryč!“
