V moderní společnosti těžko existuje člověkkdo by stál stranou od politických událostí, které se kolem něj odehrávají, neprojevil by o ně zájem a nevyjádřil by o nich svůj názor. Přirozeně se každé hodnocení provádí v závislosti na osobním politickém přesvědčení nebo názorech, což znamená pohled člověka na politiku, na ekonomické procesy, na to, jak je strukturován stát, společnost a jaké jsou státní zákony a morálka státu. Roli hraje také prostředí, ve kterém člověk žije, a stereotypy, které v něm převládají.
Globálně lze politické názory rozdělit naextrémní a střední. Mírné politické názory jsou průměrné, neutrální mezi extrémně levými nebo pravými stranami. Například umírnění liberálové. Od vzniku takové politické strany, a to se stalo již v X.-VIII. Století, nepřijímali tvrdé rozsudky a odvolání, odmítali radikální akce založené na násilí a útlaku. Pro tehdejší liberály byla cenná práva a svoboda každého člověka, každého jednotlivce, rovnost všech tříd, bez ohledu na původ, spravedlnost a pořádek ve vztahu ke všem, a nikoli k samostatné hrstce společnosti. Umírněné pohledy liberálů jim nedovolily přivolat lid k revoluci, pouze požadovaly, aby občané dostali příležitost kontrolovat činnost státní mašinérie.
Se změnou historických epoch, liberálních pozic avíry se také poněkud změnily. Liberalismus století XX-XXI považuje za nezbytnou hodnotu pro nastolení rovnosti příležitostí pro všechny občany. Umírněné politické názory liberálů se stále vyjadřují v prosazování významu, nadřazenosti soukromého života ve srovnání s veřejným a priority občana před státními strukturami.
Konzervatismus jako další politickýsvětonázor může být také mírný. Pokud konzervativci tradičně neuznávají žádné inovace v oblasti politiky, stávajících objednávek, ale pouze stabilního státu a zavedených forem soukromého vlastnictví, pak jsou konzervativci, kteří mají umírněné politické názory, připraveni se těchto principů poněkud vzdát. Když přistupují k liberálům, uznávají potřebu určitých svobod a emancipace jednotlivce a osvobozují ji od represivního útlaku odvěkých tradic. Umírnění konzervativci moderního typu však uznávají občanská práva pouze přísně v rámci stávajících zákonů. Pokud jsou nějaké změny přípustné, pak také pouze v souladu se současnými postupy, aniž by došlo ke zničení nebo podkopání jejich základů. Kromě toho na rozdíl od liberálů konzervativci prosazují přednost státu před občanem a veřejný život před soukromým.
Byla vytvořena politická ideologie komunismuv polovině 10. století a stal se jakýmsi alternativním směrem k mírně liberálním a mírně konzervativním názorům. Zaprvé lze komunistické politické názory nazvat radikálním. Pro komunisty je na prvním místě svržení starého existujícího systému, pokud je založen na třídní nerovnosti, útlaku člověka člověkem, sociální a ekonomické nespravedlnosti. Namísto starého řádu komunisté navrhují vytvoření nové společnosti, která by měla být založena na sociální rovnosti. Hlavním nástrojem restrukturalizace společnosti měla být sociální revoluce a formou vlády měla být diktatura proletariátu.
Komunistická ideologie prohlásila bitvu za soukromoumajetek, sociální nerovnost. Nová společnost musela být beztřídní, harmonicky kombinovat zájmy státu a jednotlivce, zajistit svobodu a všestranný rozvoj pro každého občana. V tomto ohledu se umírněné politické názory poněkud překrývají s komunistickými. Rovněž se však staví proti nim, protože liberální ideologie podporuje myšlenku soukromého vlastnictví a preferované formy vlády v obou směrech se liší.
Avšak v moderním komunistickém hnutíexistují zástupci umírněného trendu, kteří hájí právo na soukromé vlastnictví. Obecně platí, že v současné fázi vývoje společnosti existuje jakási asimilace různých stranických programů a politických trendů. Při řešení problémů veřejného života se lidé uchylují k myšlenkám, které předkládají různé politické strany.
