Kdy je středník ve větě?Odpověď na tuto otázku není tak snadná, jak by se mohlo zdát. Ruská gramatika je kvůli těmto pravidlům považována za jednu z nejobtížnějších. V tomto článku se pokusíme odpovědět na položenou otázku a zvážit všechny možné možnosti uvedení tohoto interpunkčního znaménka ve větě.
Středník: pravidla
Toto interpunkční znaménko je umístěno mezi dvěma respněkolik nezávislých návrhů, které jsou spojeny do jednoho bez pomocných odborů. Zároveň se zvyšuje pravděpodobnost nastavení čárky, pokud jsou tyto věty společné a mají uvnitř čárky.
Příklady:
„Čaj se mezitím vypil, na dlouhou dobuzapřažení koně byli chlazeni zimou; Měsíc se na západě slabě mihl a připravoval se ponořit se do temných mraků sedících na vzdálených horách jako kusy roztrhané záclony."
"Všechno kolem je zmrzlé v podzimním snu; skrz šedivějící opar jsou pod horami sotva viditelná širá pole; jsou proříznuty Volhou, rozprostřeny po ní a rozplývají se v mlze."
Kdy je středník ve složených větách?
Složené (CTP) jsou větyvzájemně spojeny pomocí kompozičního spojení. Části, které tvoří takové návrhy, jsou považovány za rovnocenné, to znamená, že jsou na sobě nezávislé.
Takže jsme přišli na to, které věty se nazývají složité věty. Kdy je ale potřeba použít středník? Toto interpunkční znaménko je tedy vhodné v následujících případech.
Za prvé, pokud jsou nezávislé návrhy, které tvoří SSP, spojeny odbory „nicméně“, „ale“, „přesto“, „stejně“ atd.
Příklady:
"Měl jsem jen modrou barvu, ale i přes tuto skutečnost jsem se rozhodl ztvárnit podzimní lov."
"Zdálo by se, že k němu neměla absolutně žádný důvod chodit a on sám s ní nebyl moc spokojený, ale ona přišla a žila s ním celé týdny a někdy i mnohem víc."
Poznámka! Před spojením „a“ je naše interpunkční znaménko umístěno pouze v případě, že věty, které spojuje, mají uvnitř několik čárek a jsou výrazně rozšířené.
Příklad:
"Zdálo se mi, že začal plakat; a přesto ti musím říct, že Vitka byl tvrdohlavý chlapec a bývalo to tak, že jsi z něj nedokázal utlačit slzy, ani když byl mladší."
Za druhé, pokud by bylo možné dát tečku mezi větami, které jsou součástí SSP, pokud by je nespojily odbory „ano“ (tedy „a“) a „a“.
Příklad:
"Četla knihu a přemýšlela o tom, co četla,zastavil se a poslouchal Ninu Arkaďjevnu, která neúnavně klábosila; a zároveň se jejímu vnitřnímu pohledu předkládaly různé obrazy budoucího společného života a ekonomiky bez jakékoli souvislosti."
Věty se společnými homogenními členy
Nyní si promluvme o tom, kdy s tečkoučárka ve větě se společnými homogenními členy. Obvykle se taková interpunkční znaménka umísťují, když mají homogenní členy uvnitř sebe jednu nebo více čárek.
Příklad:
„Ve tmě, matně si to představovalnejasné obrysy předmětů: v dálce modročerná stěna, na ní samé skvrny; vedle mě byla záď koně, který vrtěje ocasem doširoka otevřel tlamu; hřbet koně v bílém čerkeském kabátě, na kterém bylo vidět bělostnou hlavu pistole v provizorním pouzdře a houpající se pušku v tmavém pouzdře; plamen cigarety osvětlující načervenalý knír, bobří obojek a ruku v kožené rukavici." (L.N. Tolstoj).
„Byli tu lidé z vesnic, ze statků a z města,ti, kteří byli zadrženi pro podezření, že jsou sovětští dělníci, partyzáni, komunisté, členové Komsomolu; lidé, kteří slovem nebo skutkem uráželi německé uniformy; lidé, kteří skrývali své židovské kořeny; lidé zatčení, protože neměli doklady a jednoduše proto, že jsou lidé." (A. A. Fadějev).
Složité věty
Dokonce i když je středník ve větě?Toto interpunkční znaménko se umisťuje mezi vedlejší věty (společné), pokud nejsou spojeny sjednocením a jsou podřízeny jedné hlavní věci. Toto pravidlo se stává závazným, pokud jsou uvnitř vedlejších vět další souvětí.
Příklad:
„Rozdíl je v tom, že místo násilné vůlespojili je ve škole, nezávisle na sobě opustili své matky a otce a uprchli z domovů svých otců; že byli i tací, kteří už měli na krku provaz a kteří místo chmurné smrti viděli skutečný život a život ve všem jeho nespoutaném hýření; že byli tací, kteří si podle starého a vznešeného zvyku nemohli nechat v kapse ani cent." (N.V. Gogol).
Upřesnění hranic mezi větami
Pokračujeme v popisu případů, kdy je tečka umístěnas čárkou ve větě. Pokud sémantická složka vyžaduje, aby čtenář jasně viděl hranici mezi skupinou vět a jednotlivými větami, umístí se středník mezi:
- několik nezávislých návrhů;
- několik vedlejších vět souvisejících s jedinou hlavní věcí.
Příklad:
"V té zahradě bylo hodně vran, jejich."hnízda pokrývala vrcholky stromů, kroužily kolem nich a hlasitě kvákaly; někdy, zvláště večer, vzlétli po stovkách, zvedali ostatní a dělali hluk; někdy jeden z nich spěšně přeletí z jednoho stromu na druhý a všechno bude zase ticho." (A. I. Herzen).
Výčty
Zvažovali jsme, ve kterých větách se středník vkládá, nyní pojďme mluvit o výčtech.
Naše interpunkční znaménko je umístěno za nadpisypřevody. Ale pouze v případě, že tyto nadpisy nemohou fungovat jako samostatné věty, ale zároveň jsou zcela běžné a do nich již byla vložena některá další interpunkční znaménka.
Příklad:
„Z důvodu tohoto použití min na ně byly kladeny následující požadavky:
- aby mina, která se náhodně uvolnila a volně plula na hladině vody, nemohla poškodit plavidlo, které kolem ní pluje;
- aby v době instalace překážek miny neplavaly a naznačovaly tak nepříteli umístění překážky;
- zvýšená bezpečnost při instalaci min (akademik Krylov).
Středník lze tedy použít jak ve složitých větách, tak při vypisování něčeho.
