V závěrečné fázi Velké vlastenecké války,když sovětská vojska již od Němců dobyla zpět celé území RSFSR, vznikl 2. běloruský front. Celkem existovaly dvě formace tohoto sdružení, které zahrnovalo několik armád.
První formace
17. února na velitelství nejvyššího vrchního veleníBylo rozhodnuto o vytvoření 2. běloruského frontu. K provedení dekretu došlo 24. února. Nová fronta zahrnovala armády (47., 61., 70.), které operovaly v Polesí, regionu na hranici mezi Běloruskem a Ukrajinou. Zde si Němci udrželi strategickou převahu i přes výrazné porážky na východě. Vojáci wehrmachtu drželi důležitá města, která nebylo tak snadné dobýt zpět. Vzhledem k tomu, že strategická iniciativa ve válce nakonec přešla na SSSR, požadoval Stalin maximální urychlení ofenzívy, aby byl první v Německu a dobyl Berlín. Sovětští vojáci však před vstupem na německou půdu museli projít nejen Běloruskem, ale také Polskem.
V čele 2. běloruského frontu stál generálplukovníkPavel Kurochkin. Náčelníkem štábu se stal generálporučík Vladimir Kolpakchi. Právě tito lidé vedli Polessky útočnou operaci, která trvala od 15. března do 5. dubna 1944. Hlavním cílem sovětských armád v tomto směru bylo město Kovel. Souběžně se také vyvíjela ofenzíva směrem k řece Pripjať.
Ústup z Kovelu
Zde byly oddíly německých skupinStřed a jih. Byl jim zasazen generální úder a sovětským jednotkám se nakrátko podařilo zablokovat Kovel, který se však nevzdal. Wehrmacht navíc přitáhl zálohy, které měli Němci v týlu. 2. běloruský front se zastavil. Brzy se projevil nedostatek sil, který sovětské velení nemělo čím kompenzovat. Důvod spočíval v tom, že velitelství nadále trvalo na brzké ofenzivě bez ohledu na stav lidských zdrojů. Vojáci, kteří byli na frontě, ji neopustili dlouhé měsíce a za jeden pochod už urazili stovky kilometrů.
Souhrou těchto důvodů se to frontě nepodařilosplnit svůj hlavní úkol – osvobodit Kovela. Do budoucna to však začalo dobře. Němci také neměli co do protiútoku, a tak se válka na nějakou dobu stala poziční. 5. dubna byl rozpuštěn 2. běloruský front. Velitel Pavel Kurochkin dostal nový cíl.
běloruská operace
Avšak jen o několik týdnů později, 24dubna byl znovu zformován 2. běloruský front. Jeho druhá formace vydržela až do samého konce války a v červnu 1945 byla rozpuštěna. Rok předtím dostal za úkol Bělorusko konečně osvobodit.
V květnu bojovaly armády fronty pozičněpostava, čekající na rozkaz k nové ofenzívě. Začalo to 23. června, kdy rozkaz k postupu dostaly další formace. Byl to plánovaný útok všech sovětských sil, které se po jarním klidu zreorganizovaly a byly připraveny znovu postupovat vpřed, pronásledovat ustupující německé vojáky.
Nejen se účastnil běloruské operace2. běloruský front, ale také 1. pobaltský (velitel - Ivan Bagramjan), 3. běloruský (velitel - Ivan Čerňachovskij), 1. běloruský (Konstantin Rokossovskij). Na začátku operace měla sovětská vojska více než jeden a půl milionu lidí, tisíce tanků a děl.
operace Mogilev
V předvečer ofenzivy vedl nový generál 2. běloruský front. Velitel Ivan Petrov obdržel několik armád, včetně 50. a 4. letecké armády.
Na konci června jde o strategické sdruženíse účastnil operace Mogilev. V jeho průběhu byly za pouhý týden proraženy nepřátelské pozice, byly vynuceny řeky Dněpr a Pronya. Tak důležitá města jako Mogilev, Bykhov a Shklov byla osvobozena. Skupina armád „Střed“ získala výraznou mezeru, která se stala její Achillovou patou. Na cestě 2. běloruskému frontu byla 12. pěší divize Němců, která byla zcela poražena. Také při náletu zahynul slavný velitel jednoho z tankových sborů Rakušan Robert Martinek.
Ve stejné době generálplukovník Georgij FedorovičZacharov vedl 2. běloruský front. Bojová cesta této formace vedla přes husté bažiny, ve kterých bylo těžké bojovat jak pro Němce, tak pro sovětské vojíny.
Operace v Bialystoku
Brzy se zúčastnily armády frontyoperace Bialystok, která byla nedílnou součástí běloruské operace. Nová ofenzíva začala 5. července a skončila 27. července. To léto části fronty úzce spolupracovaly s armádami mladého generála Ivana Daniloviče Černyakhovského, který tragicky zahynul ve východním Prusku v posledních měsících války.
24. července Bělorusměsto Grodno. Před námi - hranice s Polskem. Měli za sebou stovky kilometrů, které za sebou nechal 2. běloruský front. Složení armád bylo pravidelně doplňováno novými bojovníky, kteří přicházeli zezadu, po zhojení zranění nebo absolvovali zrychlené výcvikové kurzy pro bojovníky. Bělorusko bylo zbaveno Wehrmachtu.
27. července vstoupila sovětská armáda do Bialystoku.Bylo to první velké a důležité polské město, které bylo opuštěno německými nájezdníky, kteří sem přišli na samém začátku druhé světové války, v roce 1939. Osvobozením Bialystoku skončila i operace Bialystok.
Východopruská operace
V listopadu byl do čela fronty umístěn maršál.Sovětský svaz Konstantin Konstantinovič Rokossovskij. Koncem léta a po celý podzim sovětská vojska opět nabírala na síle, aby mohla prorazit na území Polska. Navíc bylo napřed Východní Prusko – německá enkláva, která již administrativně patřila ke Třetí říši. Zde se nacházelo významné město Koenigsberg a také „Vlčí doupě“ – hlavní sídlo Adolfa Hitlera, ve kterém vedl ofenzívu proti Sovětskému svazu, dokud se situace v regionu pro Wehrmacht nestala zcela tristní.
13. ledna začala východopruská operace, vkterého se zúčastnil i 2. běloruský front. Seznam účastníků války je tak dlouhý, že jej nelze vypsat. Jména hrdinů se dochovala v archivních dokumentech. Na začátku roku 1945 se operace zúčastnilo asi 1,6 milionu lidí.
Pokud by 3. běloruský front postupovalsměr Koenigsberg, pak 2. jela do Marienburgu (dnešní Malbork v Polsku). Jejich společné akce měly vést k obklíčení celého východopruského uskupení Wehrmachtu. Z velké části se jednalo o personál skupiny armád Střed (v lednu přejmenované na Sever).
Provoz Mlawsko-Elbing
Dne 26. ledna sovětská vojska patřící k2. běloruský front, dosáhl břehů řeky Visly. Během posledních dvou týdnů sovětské jednotky úspěšně dokončily operaci Mlavsko-Elbing. Dobyt byl také důležitý opěrný bod v okolí města Bromberg. Nakonec padl Marienburg, což umožnilo seskupit síly pro ofenzívu v Pomořansku. V oblasti Mazurských jezer byla obklíčena a poražena 2. armáda Wehrmachtu. Těžce poškozena byla i 4. armáda.
Východopomořanské operace
Od 10. února do 4. dubna trvalaVýchodopomořanské operace, které se zúčastnil 2. běloruský front. Rok 1945 sliboval být vítězný, ale severní polské provincie, stejně jako Berlín, byly stále napřed.
Během prvních deseti dnů sovětské ofenzívyvojskům se podařilo postoupit jen o 40 kilometrů. Kvůli velkým ztrátám a nemožnosti dalšího pohybu vpřed byl provoz nakrátko přerušen. 24. února se na frontu připojila 19. armáda a 2. šoková armáda. Jejich cílem bylo město Keslin (dnešní Koszalin). Němci tvrdošíjně vzdorovali, protože si uvědomovali, že celkově není kam ustoupit.
Současně postoupil 1. běloruský front kpomoc skupině Rokossovsky. Koordinované akce obou formací umožnily prolomit obranu německé armády. Bylo rozděleno do několika malých oddílů, z nichž každý buď ustoupil, nebo byl obklíčen. 5. března dosáhly sovětské jednotky pobřeží Baltského moře. Koncem měsíce byl dobyt důležitý přístav Gdaňsk (Gdaňsk). Východopomořská operace byla úspěšně dokončena. Velkou roli v tomto vítězství sehrál 2. běloruský front. Oddíl byl oceněn různými medailemi a řády. Desítky lidí získaly titul Hrdina Sovětského svazu.
Berlínská operace
Před námi byla rozhodující bitva, i když výsledek válkybylo všem stranám jasné. Otázkou bylo jen to, kdo jako první vstoupí do Berlína – zda armáda SSSR nebo západní spojenci. Joseph Vissarionovič Stalin nechtěl ustoupit Churchillovi a Rooseveltovi. Od všech svých vrchních velitelů požadoval postup za každou cenu, bez ohledu na počet zabitých. Lidské oběti byly extrémně početné.
Přesto fronta postupovala.Berlínská operace začala 16. dubna. Nejprve byla překročena Odra, která byla přirozenou hranicí mezi Polskem a Německem. Sovětská armáda jednohlasně postoupila o 200 kilometrů a smetla zbývající německé síly v cestě. V Den vítězství, 9. května, se 19. armáda zúčastnila vylodění na dánském ostrově Bornholm. Obecně platí, že 2. běloruský front kryl akce jiných formací, které přímo vstoupily do Berlína.
Význam
Síly 2. běloruského frontu za rok jehoexistence osvobodila celé Bělorusko. Znovu dobyli severní Polsko od Němců a poskytli velkou pomoc místnímu obyvatelstvu v boji proti útočníkům. Nakonec se bitvy o Berlín zúčastnily armády, které byly součástí fronty. V létě 1945 se fronta transformovala na Severní skupinu sil, která byla až do rozpadu Sovětského svazu v Německu.
