Problém vyrůstání člověka vždy znepokojovalpouze psychologové, ale také kulturní osobnosti: spisovatelé, umělci, hudebníci a tak dále. Období dospívání je považováno za téměř nejtěžší v životě.
Literatura a argumenty: Problém dospívání v populárních spisech
Jerome Salinger ve své povídce „NahořeToto téma nastoluje i Lapač v žitě “, který se stal klasikou. Stanoví to dost nezvyklým způsobem: hlavní hrdina příběhu Holden Caulfield je nejpřirozenější nihilista, který popírá všechno dobré, co mu společnost nabízí. Vzhledem ke svému věku Caulfield uvádí opravdu vtipné argumenty. Problémem dospívání hlavního hrdiny příběhu je velmi notoricky známá krize dospívání. Holdenovi je teprve 17 let, a tak mu divadelní herci hrají „až moc dobře“, škola se mu hnusí a okolí, kteří se ho snaží kontaktovat, naráží na pevnou hradbu nepochopení a odmítání. Příběh však končí tím, že se Caulfield konečně cítí šťastný.
Propast mezi generacemi nebo hloupost mladých?
Problém dospívání se v literatuře odhaluje srůzné polohy, ale pojem nihilismus se v takových dílech objevuje velmi často. Urozené vědomí teenagera popírá naprosto vše, protože tímto způsobem chce zvýšit svou důležitost a vyjádřit jakýsi protest. V pokračování tématu nihilismu stojí za zmínku slavný román Ivana Sergejeviče Turgeneva „Otcové a synové“. Hlavní postavou díla, kvůli kterému se vyvíjí hlavní vnější konflikt, je Evgeny Vasilyevich Bazarov. Nevidí smysl v lásce, pohrdá jakoukoli formou umění a věří, že normy morálky a náboženství jsou vynalezeny z ničeho. I přes vnější „chladnost“ tato postava ve zralém čtenáři vyvolává pouze pocit lítosti. Člověk, který se snaží společnosti zcela oponovat, nemůže vzbudit respekt, protože takové chování se nazývá infantilní. Bazarov se chlubí svým nihilismem, po kterém po pár letech nezůstane ani stopa.
Jelení kodex cti: Příběh Bambiho
Vyvstává problém raného dospíváníznámé dílo Felixe Saltena s názvem „Bambi, život v lese“. Malý antropomorfní koloušek vyobrazený v knize prochází všemi fázemi zrání. Chápe, že drsný život vyžaduje, aby se stal silným a neotřesitelným, ale dětství ho na dlouhou dobu nepustí. Malý Bambi vidí, že k němu jeho otec není příliš pozorný, a proto se ze všech sil snaží osamostatnit. K tomu přispívá tragická smrt matky, koloušek začíná být odvážnější a vážnější, ale zároveň trpí tím, že tento proces nemůže nijak urychlit - to je jeho problém dospívání . Argumenty z literatury, dokonce i z literatury pro děti, potvrzují, že období dospívání zanechává v našem životě nesmazatelnou stopu a hodně záleží na tom, jak úspěšně toto období pomine. V knize "Bambi, Life in the Woods" se hlavní postava ukáže být docela silná. Ale je tomu tak v životě vždy?
Dětství, dospívání a dospívání
Velmi závažné vlastní argumenty k problémudospívání přinesl i slavný spisovatel Alexej Tolstoj. Poté, co napsal svůj autobiografický román ve třech částech „Dětství. Dospívání. Mládí“, dal podnět k zamyšlení nejen dorůstající generaci, která tuto práci považuje za školní, ale i dospělým čtenářům. Tolstoj velmi podrobně popisuje formování své dosud neposílené osobnosti, takže čtenář „roste“ spolu s malou Leshou, která se promění ve statného muže Alexeje. Spisovatel popisuje svůj život poměrně důmyslně, ale velmi zajímavě. Je vidět, jak se měnilo myšlení hrdiny, jak jeho světonázor stále více dospíval, jak se proměňoval jeho postoj k vlastní rodině. Čím byl Lesha starší, tím víc si toho všímal a chápal, a nic z toho neuniklo, včetně čtenáře. Samozřejmě, že některé epizody musel Tolstoj vymyslet nebo vymyslet, ale to nijak nesnižuje uměleckou hodnotu díla.
Dospělé americké děti a jejich tragédie
I když problém raně dospívajících dětí je nejčastějšídotkl se buď v psychologické nebo vojenské literatuře, lze toto téma nalézt v některých pracích na abstraktní témata. Například Theodore Dreiser ve své „Americké tragédii“ velmi obratně popsal, k čemu může vést brzká nezávislost dítěte, které je nuceno plánovat svůj život odděleně od rodiny. Toto téma si velmi oblíbil i Charles Dickens, jehož osud byl právě takový. Autor byl odmala nucen pracovat, aby uživil rodinu a mladší bratry a sestry. Dreiser naproti tomu odhalil podstatu konceptu „nelíbeného“ dítěte, které je zatížené marnivostí a komerčností a věří, že postavení ve společnosti je důležitější než čest. Sám hlavní hrdina "Americké tragédie" je vinen vlastním neštěstím, protože vynalézavost a chamtivost nikdy nepřinesou člověku štěstí. Clyde Griffiths, nucený od mládí promýšlet svůj vlastní podnikatelský plán, padá do pasti rané dospělosti, kdy ještě nejsou pochopeny základní morální normy a vy jste se již naučili vydělávat peníze.
Psychologie postav J. K. Rowlingové
Velmi často ženy ovlivňují i notoricky známéproblém dospívání. Argumenty z literatury jsou brány v úvahu, i když žánrem této literatury je beletrie. Touto cestou se vydala i slavná tvůrkyně světa o Harrym Potterovi Joan Kathleen Rowlingová. V průběhu sedmi knih její postavy rostou a čtenář se zájmem sleduje proměny jejich psychologie. Zpočátku jsou tři přátelé - Ron, Harry a Hermiona - jen přátelé a od čtvrté knihy, když vyrostou, už k sobě začínají cítit náklonnost. Rowlingová mistrně popisuje jejich vztah – možná rozhodující roli v její úžasné psychologické technice sehrál právě ten faktor, že byla žena. Méně zralému čtenáři možná uniknou některé příčiny konfliktů mezi postavami, ale zkušenější čtenář si hned všimne, že za to mohou zážitky z mládí. Navzdory skutečnosti, že "Harry Potter" je kniha o magických světech a magických dobrodružstvích, jsou tyto zážitky z mládí velmi živé a realistické. Jak víte, z písně nemůžete vymazat slova.
Andělské děti Raye Bradburyho
Někdy je velmi zajímavé jakautorovy argumenty mohou být překvapivé. Problému dospívání se dotknou jakoby náhodou, mimochodem, ale literární kritici toto téma ve svých dílech stále uchopují. Ray Bradbury ve své knize Dandelion Wine používá poměrně neobvyklou techniku. Vypráví přesně tak, jak by události popsal malý chlapec. To dodává knize pověstné kouzlo, protože dospělí čtenáři už dávno zapomněli, o čem v dětství snili a přemýšleli. Bradbury mistrovsky zdůrazňuje rozdíl mezi dětskou myslí a dospělou myslí, a proto je kniha velmi lehká a sladká. Také se z toho nestává méně zajímavé - naopak se kniha může při čtení "dusit". Jen jako malí můžeme snít o teniskách nebo čerstvých květinách. Dětské emoce a myšlenky jsou vždy velmi upřímné a jasné, a to je to, co Bradbury ve své práci ukazuje.
Vojna a mír pro křehké duše
Byl také nastolen problém vyrůstání ve válcevelmi často v klasické literatuře. Lev Tolstoj tomuto problému nevěnoval celou knihu, ale vetkal ho do mnoha dalších témat a problémů ve svém nesmrtelném díle Vojna a mír. Příkladem křehkého, stále ještě dětského vědomí, které je stále pevnější a zralejší, je obraz Nataši Rostové, kterou mění válka. Tolstoj zdůrazňuje, jak bolestivé a nesprávné je, když je dospívání jakoby násilím odtrženo od dítěte, když je nuceno dospět. Válka samozřejmě není dobou, kdy si můžete dovolit uvíznout v dětství na dlouhou dobu, ale jak je to nespravedlivé vůči těm, kteří ani neměli čas toto dětství pořádně zvážit! První milostné zážitky, třesoucí se kolena, vzrušení a hloupé vtipy s přáteli – o to vše ochuzují dospívající dívky, které musí žít za války. Postava ztvrdne nebo se zlomí a láska buď zesílí a stane se z ní pazourek, nebo se rozpadne na kousky, které není možné posbírat.
Rané dospívání, o kterém nikdo nevěděl
Je pozoruhodné, že Vladimir Nabokov vede ktéma dospívání není dětinský argument. Problém dospívání se v jeho skandálním díle "Lolita" dotýká trochu nepřímo, ale stále se odehrává. Mladá dívka, přesněji dívka, která ve svůj prospěch nebo z nečinného zájmu považuje za normální mít vztah s dospělým mužem, je velmi zajímavou postavou, kterou Nabokov neváhal popsat. Jeho Lolita se zpočátku jeví jako zcela nevinné dítě, které ničemu nerozumí, je korumpováno a neuvědomuje si to. V průběhu práce však čtenář zjišťuje, že Lolita není tak jednoduchá a dospěla už velmi, velmi dávno. Je úžasné, jak se tak mladá dívka dokáže chovat sebevědomě a pokrytecky s mužem, který se jí jako otec hodí. Možná právě to k ní přitáhlo hlavní postavu – dospělou ženu v těle mladé dívky. Jedno zůstává jasné: to, co se stalo Lolitě, nelze nazvat jinak než tragédií.
Problém formování postavy v kultovním díle Kiplinga
Rudyard Kipling popsal toto téma velmi rafinovaně vjeho Kniha džunglí. Téma zrání osobnosti se v něm dotýká jakoby mimochodem, ale autor jakoby uvádí zcela nepopiratelné argumenty. Problém Mauglího dospívání, ačkoliv v tomto díle zabere pouze jednu kapitolu, se v knize stává zlomem. Právě proto, že se Mauglí začíná stávat mužem a chová city k opačnému pohlaví, přechází vnější konflikt v díle na novou úroveň. Kdyby Mauglí nikdy toto dospívání necítil a nezačal se zajímat o dívky, mohl žít v džungli celý život. Ale samozřejmě by se pak čtenářům nedostalo klasického díla, nejednou natočeného různými televizními studii. Mauglí už nemůže žít mezi členy své bývalé, zvířecí rodiny. Bez ohledu na to, jak romantické je toto dílo, čtenář stále chápe, že jde o životní příběh každého člověka, zprostředkovaný formou velmi krásné a neobvyklé metafory. Když člověk vyroste, opouští komfortní zónu, a proto jeho duše pláče jako novorozené dítě.
