/ / Metody organizace výroby v systému podnikatelské činnosti

Metody organizace výroby v systému podnikatelské činnosti

Zkušenosti ze světa ukazují, že bez poplatkůtržní ekonomika, bez nezávislého producenta, bez podnikatelské činnosti, je prosperita společnosti nemožná. Formování malých a středních podniků, metody organizace výroby používané v jejich praxi, musí být neustále v zorném poli institucí státní moci.

Zvažovat rolipodnikání v rozvoji ekonomiky země, je třeba pečlivě studovat její makroekonomické a mikroekonomické funkce, metody plánování výroby používané v průběhu hospodářské činnosti. Je třeba mít na paměti, že je lze výrazně upravit a doplnit v závislosti na skutečné situaci, konkrétní socioekonomické situaci v zemi a světové ekonomice.

Mikroekonomické a makroekonomické funkcepodnikatelská činnost, principy a metody řízení výroby na nich založené, naznačují, že s rozvojem tržních principů se role podnikání stává jednou z nejdůležitějších v ekonomice.

Pro harmonický rozvoj podnikání,je nutné vzít v úvahu všechny jeho rysy, zejména dialektickou povahu rozvoje podnikatelské činnosti a specifické metody organizace výroby. V této souvislosti to na jedné straně znamená autonomii podnikání a na druhé straně jeho závislost na ekonomickém klimatu v zemi.

Projevuje se autonomie podnikáníprostřednictvím svých hlavních funkcí (získávání výhod a inovativnosti činností, specifické metody organizace výroby) a určuje obecnou charakteristiku podnikání v jakémkoli sociálně-ekonomickém prostředí. A závislost podnikání je vyjádřena prostřednictvím jeho interakce s ekonomickým systémem prostřednictvím konkurence a mechanismu ekonomické regulace. Tento dialektický rozvoj podnikání jako samostatné sféry ekonomiky je jeho hlavním zdrojem.

Zároveň by podnikatelská činnost mělarozvíjet ve všech směrech. V tomto ohledu by měl stát brát v úvahu autonomii podnikání a zároveň regulovat své činnosti, používané metody organizace výroby.

Světová praxe ukazuje, že efektivnírozvoj tohoto ekonomického komplexu je objektivně nezbytnou součástí ekonomického systému. Podnikání má řadu specifických vlastností, které přispívají k urychlení ekonomických procesů a odlišují je od ostatních prvků tržní ekonomiky. Zrychlením procesů změn ve výrobních faktorech, formách práce a organizaci činností je podnikání „potížistou“ a neustále přenáší ekonomiku, jako by, do nové dimenze. Je to jeho sféra, která vytváří významný podíl národních zdrojů, které působí jako nejdůležitější faktory ekonomického růstu. Podnikání, stejně jako infrastruktura pro jeho podporu, působí jako efektivní testovací základna pro testování moderních metod řízení a organizace výroby, a to díky objektivně inherentní ekonomické dynamice podnikání.

Systém funkcí podnikání, asinstitucionální systém je kombinací makro- a mikroekonomických úkolů, které tato oblast řeší v činnosti celého ekonomického komplexu státu. Mezi makroekonomické funkce patří:

- Budování bohatství společnosti (výroba zboží jako neustálý přírůstek celkového bohatství společnosti; nárůst inteligence jako vývoj nejdůležitějšího faktoru v ekonomice);

- Účast v národních programech (přidělování finančních prostředků na realizaci sociálních programů společnosti, účast na státní politice zaměstnanosti obyvatel, zdravotní péče atd.);

- Zajištění environmentální bezpečnosti zboží a služeb (odpovědnost za poškození životního prostředí u jejich zboží a služeb);

- Rozšíření výrobních kapacit a pracovních míst (otevření nových výrobních zařízení nebo rozšíření výroby);

- Rozšíření výrobních schopností a uvedení na novou úroveň (zlepšení vybavení, technologie, organizace a řízení).

Mezi mikroekonomické funkce patří:

- Dosažení zisku (zajištění rentabilního provozu vaší společnosti, rozšíření výroby);

- Kombinace výrobních faktorů (kombinace výrobních faktorů (materiálních, osobních, intelektuálních) k uskutečnění cíle podnikání);

- Inovační činnost (hledání moderních řešení ve výrobě, organizaci a řízení, zaměření na vědeckou a technologickou revoluci);

- Snížení nákladů (identifikace interních nákladů vašeho podnikání, využití příležitostí, které představují vnější faktory);

- Konkurenční boj na trhu (stanovení strategie konkurenčního boje na trhu);

- Snížení ztrát (rozvoj bezodpadové výroby);

- Získávání výhod (kromě ekonomických výhod ve formě zisku může dojít také k dobytí podílu na trhu, získávání lukrativních objednávek, rozvoji prestiže společnosti atd.);

- Nést riziko a odpovědnost (snaha pojistit se proti riziku, nebo pokud je to možné, rozdělit jej).