Životní aktivita jakéhokoli organismu by mělavyskytují se v přísném souladu s okolními podmínkami. K tomu je nutné vnímat, asimilovat, správně zpracovat a reagovat na signály z vnějšího prostředí. Současně by měl celý organismus fungovat jako jeden celek, jehož orgány fungují řádně a důsledně.
Pro přehlednost a konzistenci funkcíneurohumorální systém je v těle odpovědný. Ovlivňuje samostatně systémy a orgány a vykonává kontrolu nad všemi životními procesy v těle. Tím je zachována integrita těla.
Neurohumorální regulace je ta forma kontroly, ve které jsou látky a nervové impulzy nesené lymfou a krví spojeny v jediném procesu.
Funkční stav centrální nervové soustavy je podvliv aktivních chemikálií cirkulujících v krvi. Tak například hormonální tvorba v endokrinních žlázách a její distribuce do krve nastává pod vlivem kontroly nervového systému.
Neurohumorální regulace je nezbytnásoučást procesu udržování vnitřní stálosti těla a jeho vyvážení s vnějším prostředím. Hraje také důležitou roli v procesech nezávislého vyvážení fyziologických funkcí (automatické udržování přísně konstantní úrovně procesů a konstant v těle). Neurohumorální regulace kombinuje humorální a nervové mechanismy, takže je dokonalejší formou vyvažování než každý z nich samostatně. Humorální spojení přispívá k dlouhodobým regulačním vlivům. Prostřednictvím nervového spojení je zajištěna rychlá interakce mezi různými místy.
Neurohumorální regulace tělesných funkcívyrobeno dvěma způsoby. První metoda zahrnuje přímé působení hormonů nebo metabolických produktů v tkáních centrální nervové soustavy. V tomto případě dojde ke změně excitability nervových buněk. Například oxid uhličitý v krvi působí na buňky dýchacího systému a podráždění buněk potravinového systému se provádí chemickým složením krve. Neurohumorální regulace se také provádí vystavením různým látkám přenášeným tělem pomocí krve na speciálních receptorech vnitřních orgánů. Začnou reagovat na změny chemického složení a osmotický tlak kapalin. Tak například spolu s buňkami dýchacího systému chemoreceptory cévních stěn reagují na změnu obsahu oxidu uhličitého v krvi.
Na neurohumorální regulaci se podílívelké množství specifických a nespecifických metabolických produktů (metabolitů). Patří mezi ně gastrointestinální a tkáňové hormony, histamin, hypothalamické neurohormony, široká škála oligopeptidů, prostaglandiny. V krvi se šíří po celém těle. Způsobují však specifické reakce pouze ve „výsledných orgánech“ při kontaktu s jejich receptory.
Stav nervového a humorálního systému vtělo je určeno hladinou biologicky aktivních produktů v sekrecích a tekutých médiích. V tomto případě se široce používají radioimunologické analýzy, imunocytochemie, histochemie, ultrastrukturální analýza. Neustálá změna v kvantitativních a kvalitativních poměrech biologicky aktivních produktů odráží a určuje reaktivitu a tón centrálních a periferních oddělení nervového systému a také určuje životně důležitou aktivitu celého organismu jako celku. Dynamika regulačních procesů závisí hlavně na vnějších podnětech a na potřebách těla.
