В широком смысле под демократией понимается не jen organizace politické vlády, ale formu organizace společnosti s určitým světonázorem. Tento formulář odpovídá jejich institucím moci. Teoretické zdůvodnění základního chápání této metody vlády bylo nejdříve stanoveno J. J. Russem.
Základem hodnot moderní demokraciesoustředí se ve vzorci "Kdokoliv se rodí svobodně, všichni lidé jsou mezi sebou rovní v právech". Zásady demokracie začínají hlavní hodnotou - svobodou. To je považováno za základ jakékoli společnosti tohoto druhu. Jako hlavní hodnotu režimu svoboda nepředepisuje konkrétní chování, neukládá obsah aktivit lidí, ale otevírá možnosti, aby si je mohli zvolit podle svého uvážení.
Všechna práva a svobody jsou rozděleny do takových skupin, jako jsou hospodářská, elementární, občanská, kulturní, politická a sociální práva.
Zásady demokracie jsou bez nich nemožnéhodnoty, jako princip rovnosti lidí. Tento princip není chápán jako identita všech lidí, ale jejich rovnost v právech a povinnostech v křesťanském smyslu. Každý má právo na štěstí, svobodu, život. Tento režim se snaží lidem poskytnout veškeré možnosti osobního rozvoje. Bez ohledu na sociální, rasové, náboženské nebo jiné rozdíly. Ochrana práv všech lidí je zajištěna zákonem i samotnou organizací občanské společnosti. Rozvinutější občanská společnost je, že rozvinutější jsou zásady demokracie v ní.
Základní principy tohoto typu politického režimuzahrnout princip pluralismu. Jelikož svoboda je hlavní hodnotou, společnost musí zajistit, aby její ochrana byla povinná. Proto ideologický, náboženský, ideologický, ekonomický a politický pluralismus západních režimů. Pluralismus se chápe jako různé formy vlastnictví, ideologické trendy, veřejné zájmy atd. Samotný koncept vyrostl z ideologie liberalismu.
Spoléhat se na všechny tyto hodnoty,moderní principy demokracie vyžadují povinnou podmínku vlády - většinou v ochraně menšinových práv. Vzhledem k rozmanitosti názorů je poměrně obtížné přijímat rozhodnutí, která uspokojí všechny. Logickým řešením tohoto problému je proto přijetí rozhodnutí o zásadě většiny. Síla je dána okruhu osob, pro něž většina voličů hlasuje ve volbách.
Tyto základní principy demokracie však nejsouvedou k ignorování zájmů menšiny a nezakazují mu, aby bránil své postoje a přesvědčení. Režim proto uznává právo opozice existovat, stejně jako možnost jeho příchodu k moci v příštích volbách. Záruka práv opozice je dalším důležitým pravidlem, na kterém jsou založeny všechny zásady a normy demokracie.
Základ politické struktury státu v České republicev této souvislosti je fungování některých institucí. Mezi ně patří volení úředníci, upřímné a svobodné volby, všeobecné právo na uplatnění různých funkcí ve vládě, svoboda projevu, existence velkého množství informačních zdrojů a svoboda sebeorganizace občanů.
Pochopení a interpretace politické demokracietam jsou poměrně různorodé, o čemž svědčí velké množství teorií (existující koncepce jsou rozděleny na kolektivistické a reprezentativní). Pro hluboké porozumění této koncepci je nutné zvážit demokracii při interpretaci různých vědeckých pojmů. Na základě určitých kritérií lze tyto teorie porovnat a vyvodit vlastní závěry.
